7°C
Vyhledávaná procházka po klidných březích Berounky, kterou ve svých dílech popisoval také český spisovatel Ota Pavel, by mohla v následujících letech skončit. Řeku možná začnou brázdit motorové lodě s palubami plnými turistů směřujících na Karlštejn. Proti výstavbě jezů a zdymadel se postavili starostové Lipence, Radotína, Velké Chuchle, Zbraslavi a Modřan. Navrhují vyjmutí Berounky z přílohy zákona č. 114/1995 o vnitrozemské plavbě.
Z otevřeného dopisu, který starostové poslali vládě, vyplývá, že odmítají splavnění Berounky po celé její délce kvůli unikátní nedotčenosti toku. Zpráva náměstkyně Bereniky Peštové z ministerstva životního prostředí z června 2017 jejich tvrzení podporuje. „Z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny se jedná o zásahy do významných krajinných prvků (vodní tok, údolní niva, les aj.), narušení územního systému ekologické stability a krajinného rázu a o rozsáhlá kácení dřevin rostoucích mimo les,“ píše se v dopise.
Riziko povodní a milionové náklady
Nárůst hladiny pro lodní dopravu by s sebou přinesl i zvýšenou hrozbu povodní. Jsou obce podél toku Berounky, které by byly v přímém nebezpečí. „Jako voliči pověřený správce území minimálně z jedné třetiny zaplavovaného povodněmi nemohu souhlasit s podstatným zhoršením rozlivových podmínek v krajině plánovaným průplavem pro splavnění Berounky. Pro obyvatele zastavěných oblastí může být každý centimetr nárůstu povodňové hladiny fatální. Kanál by de facto z Dolních Černošic vytvořil ostrov,“ obává se starosta městské části Lipence Michal Popek.
Říční proud Berounky v Radotíně Jiří Marek
Veškeré budoucí stavby, jež jsou spojeny s Berounkou, musí být plánované na možné splavnění toku. To s sebou nese řadu komplikací. Musí totiž splňovat taková kritéria, aby odolaly i silnějšímu proudu, vyšší hladině řeky a případnému širšímu korytu. „Za stávajících podmínek kupříkladu nemůžeme postavit ani novou lávku. Kvůli současnému zákonu by stála několik milionů,“ říká starosta Černošic Filip Kořínek a ukazuje k radlické lávce.
Ministerstvo dopravy se zatím ke všem výhradám stavělo odmítavě. Již v září 2015 odeslaly na úřad společné stanovisko obce v okolí Karlštejna. Jejich dopis zněl v podobném duchu, jako vyznívá ten nynější. Ministerstvo dopravy naposledy přestavbu shrnulo roku 2016. „Rozvoj uvedené vodní cesty je v současnosti předpokládán v dlouhodobém horizontu několika desítek let. Rozhodně se nejedná o prioritní akci rozvoje vodních cest,“ napsal náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký.
