8°C
Václav IV. měl v průběhu své vlády skutečně nezáviděníhodnou pozici. Nejen, že nastupoval po mimořádně úspěšném Karlu IV., ale také se musel potýkat s třenicemi mezi Němci a Poláky. K tomu všemu přibyly i náboženské rozmíšky, při kterých stále více do popředí vystupovala kritika papežství a katolicismu. Ta nakonec vyústila v požadavek Čechů, kteří usilovali o silnější postavení na univerzitě.
Václav IV. proto 18. ledna 1409 v Dekretu kutnohorském přerozdělil rozložení univerzitní správy ve prospěch Čechů. Změnil tím poměr hlasů, kdy cizí národy – Sasové, Bavoři a Poláci – disponovaly 3 hlasy, zatímco Čechové jen jedním. Václav tento poměr obrátil, takže nově měli Čechové 3 hlasy a cizí národy dohromady jen jeden.
Podpora kultury, ale za jakou cenu?
Zdůvodnění bylo prosté a pragmatické. Na jednu stranu tím vyhověl domácí šlechtě, podpořil místní tendence i rozvoj domácí kultury nebo jazyka. Na druhou stranu začali univerzitu opouštět akademici cizích národností, kteří tehdy patřili k výkvětu evropského myšlení.
Exodus rázně oslabil jméno univerzity a z evropsky uznávané instituce se tím stala škola zemského charakteru, domnívá se ve své knize Lucemburkové: pozdněstředověká dynastie světového významu významný německý medievalista Jörg Konrad Hoensch. Než univerzita nabyla zpět své prestiže, uplynula staletí.
Jak šel čas
Karlova univerzita letos oslaví 670 let své existence. Zažila svá léta slávy, například při svém vzniku, v období První republiky, při protestech vůči nacismu i komunismu, i léta úpadku, jako po Kutnohorském dekretu nebo po roce 1948, kdy se k moci dostali komunisté a spousta akademiků musela z politických důvodů univerzitu opustit. V současné době nabízí výuku desítek až sta oborů na 17 fakultách.
