Slovanský ostrov je jedním z nejstarších vltavských ostrovů v Praze. Od roku 1785 bylo místo propojené s nábřežím pomocí přívozu.

„O tomto přívozu by mohla vyprávět románová postava F. L. Věk. Ten dlouhé hodiny sledoval z ostrova šplouchání vody po pádlech přívozníka při marném čekání na ženu svého srdce Betynu Butteauovou,“ připomněl souvislost s knižním románem vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.

Na ostrově v minulosti fungovaly barvírny, od té doby se traduje název Barvířský ostrov. Roku 1830 však na místě došlo k razantní změně: ostrov koupil mlynář Novotný, který tu místo barvíren postavil budovu, lázně a most. V roce 1841 se po arcikněžně Žofii bavorské začalo lokalitě říkat Žofín, název Slovanský ostrov se objevil až po vzniku samostatného státu roku 1918.

Nový most stojí jinde

Původní přemostění se nacházelo jižněji než stavba, kterou známe dnes. „Tento most měl tři pole se dvěma parapetními železnými nosníky z mřížky. Šířka mostu dosahovala 7,5 metru. Most byl v roce 1940 pobořen povodní a v období okupace odstřelen,“ uvedl Jan Zemánek.

Na Slovanský ostrov v Praze původně vedl jiný most, který stál o čtyřicet metrů jinde. Foto z roku 1914.
Na Slovanský ostrov v Praze původně vedl jiný most, který stál o čtyřicet metrů jinde. Foto z roku 1914.
Autor: Profimedia

Na místě odstřelení postavili Pražané dřevěné provizorium, které shromáždili od Botiče a Strahova. Dočasně sloužící most byl široký pouhé 4 metry. „V září 1947 zadala a schválila technická komise a rada města projekt nového mostu a stavbu zadala firmě Ing. Nebeský. Poloha nového mostu se posunula po proudu zhruba o 40 metrů. Tímto posunem se vyhovělo lepšímu příjezdu k restauraci a společenské budově,“ prozradil odborník TSK.

Další výhodou tohoto řešení navíc bylo, že během stavby současného mostu mohli lidé v Praze stále využívat služeb dřevěného provizoria, a Slovanský ostrov tak zůstal po dobu celé výstavby trvale přístupný.

Vzkazy z historie

Z historických archivů je dochováno několik starých pohlednic, které vyobrazují původní most na pražském nábřeží společně s někdejšími osobními vzkazy. Jeden z nich pochází z roku 1899 a píše se na něm: „Drahoušku! Na důkaz, že na Tebe často vzpomínám, budiž Ti můj nejsrdečnější pozdrav.“ Na dalším dochovaném pohledu se nalézá vzkaz: „Anežko, ještě se na mě hněváš? Brzy nám piš. Pepa.“

Dobová pohlednice s osobním, ručně psaným vzkazem z roku 1899
Dobová pohlednice s osobním, ručně psaným vzkazem z roku 1899
Autor: Profimedia

Nový most na Žofín postavili naši předkové jako jednoobloukový. „V jeho vrcholu je klenba vetknutá do desky, se kterou staticky spolupůsobí. Obdobu tohoto řešení známe z mostu Trojského, předchůdce mostu Barikádníků. Šířka mostu je 12,6 metru mezi zábradlím,“ dodal k technickému řešení Jan Zemánek.

První lidé se po novém mostě na Slovanský ostrov prošli v prosinci roku 1948. Provizorní dřevěný most z jižní části ostrova zmizel jen několik měsíců poté, konkrétně v únoru 1949.

Podívejte se na historické fotografie pražského nábřeží a Žofína:

Fotogalerie
8 fotografií

Dnes je Žofín synonymem velkolepých společenských akcí. Takhle tam například loni v létě odpálili ohňostroj:

Video
délka: 00:40.24

Ohňostroj na Žofíně. Instagram