Výstavu před generálním štábem na Vítězném náměstí připravil Vojenský historický ústav (VHÚ). Zmiňuje atentát, události, které mu předcházely, i následné represe a dopady, tedy například osud parašutistů a vyhlazení Lidic či Ležáků.

„Výstava Anthropoid – Němá svědectví nepřipomíná pouze příběhy, ale ukazuje, že i předměty, fotografie a dokumenty jsou památkou na ty nejodvážnější lidi, kteří jsou spojeni s operací Anthropoid,“ řekl pro Blesk.cz její spoluautor Zdeněk Špitálník.

Toho následně doplnil i Petr Bajček, jenž vyzdvihl hlavně přesah, který celá událost měla. Díky ní se totiž v poválečném hodnocení zemí Československo automaticky počítalo na stranu Spojenců, jelikož podobný čin neměl ve světě obdoby.

Video
délka: 01:12.77

Praha 2 odhalila pamětní desky: Připomínají nevinné oběti heydrichiády. Michaela Lišková

Na panelech jsou fotografie výsadkářů či míst spojených s atentátem, ale i věci spojené s parašutisty a s domácím odbojem či československou zahraniční armádou.

Beznadějná operace?

Na Heydricha zaútočili 27. května 1942 v takzvané kobyliské zatáčce vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli do protektorátu vysazeni v rámci operace Anthropoid. Na atentátu se podíleli další parašutisté Adolf Opálka a Josef Valčík. Heydrich zemřel o týden později na následky infekce po šrapnelech granátu.

Samotný atentát ale lehce neprobíhal. Nejdříve se Gabčíkovi zasekl samopal, ze kterého měl střílet. Poté přišel na řadu Jan Kubiš, který na automobil s otevřenou střechou hodil podomácku vyrobený granát. Po výbuchu oba „atentátníci“ rychle utekli a Gabčík navíc ještě pistolí postřelil Heydrichova osobního strážce.

Smrtelná odplata

Ve dnech a měsících poté se rozběhla velká akce, která měla za cíl zneškodnit nejen útočníky, ale také všechny, kteří s nimi přišli do kontaktu a pomáhali jim. Jedna z takových stop vedla i do Lidic a Ležáků, které byly do základů vypáleny a jejich obyvatelstvo buď zabito, nebo odvedeno k převýchově.

Nakonec však parašutisty zradil pod strachem ze smrti Karel Čurda, který na atentátu spolupracoval. Němcům pomohl najít pomocí udání dalších lidí úkryt odbojářů v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. V brzkých hodinách 18. června započala proti parašutistům velká operace. Většina obránců však byla po dvouhodinovém boji zraněna nebo zabita a ostatní se skrývali v kryptě.

Nejdříve se je Němci pokusili vytopit, ale to se jim nedařilo. Po dalších útocích se ale v bezvýchodné situaci přeživší Josef Gabčík, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý zastřelili. Celou operací ale západní země odsoudily Mnichovskou dohodu a následně Čechům byly přisouzeny stejné hranice jako v předválečném období.

Fotogalerie
26 fotografií