Institut plánování a rozvoje Prahy zpracoval seznam 38 pražských podchodů, z nichž 5 doporučil magistrátu k přednostní revitalizaci. Dočkat by se mohly důkladného úklidu, nového osvětlení, výmalby či uměleckých instalací. V současnosti je totiž většina pražských podchodů vnímána negativně a často jako nutné zlo, kudy musí lidé procházet.
„Víme, že podchody jsou bolavým místem mnoha veřejných prostranství v Praze. Leccos se ale dá celkem jednoduše vylepšit například kvalitním osvětlením,“ říká pro Blesk.cz radní pro dopravu Petr Dolínek, z jehož iniciativy analýza vznikla. „Prvních pět podchodů by se mohlo vylepšení dočkat ještě v tomto roce,“ doplňuje.
Takto si lidé upravili podchod ve Strašnicích:
Mezi pěti vybranými je podchod pod magistrálou na Fügnerově náměstí, na Pobřežní cestě v Braníku či u autobusového nádraží v Holešovicích. Dále se jedná o podchod u Národního muzea a podchod na Strašnické ve směru na Gutovu ulici. Oba poslední zmíněné podchody sice nedávno prošly grafickou úpravou, avšak její zpracování není kvůli tmavým barvám vhodné a magistrát si přeje změnu.
Hlavní je bezpečnost
„Podchody bychom měli vnímat skutečně jen jako krajní řešení, pokud některá bariéra nejde překonat jiným způsobem. Tam, kde už jsou, musíme dbát na to, aby se v nich lidé cítili bezpečně a používali je bez zábran,“ myslí si Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy. Podle nových Pražských stavebních předpisů by podchody a nadchody ideálně vůbec vznikat neměly, ty stávající však musí projít změnou.
Mezi opatření, která by měla podchody vylepšit, patří v prvé řadě kvalitní osvětlení. Podchody bývají temná místa, kam se lidé bojí chodit kvůli nedostatku světla a často zanedbanému vzhledu. Proto je klíčem hlavně pravidelná údržba a pokud možno jednoduché, snadno omyvatelné povrchy.
K nepříjemnému pocitu z podchodů přispívá i to, že z nich se nedá snadno uniknout. Proto by na některých místech mohl pomoci i vznik doplňkových funkcí, například obchodů či občerstvení, díky nimž by místa působila méně opuštěným dojmem. „Z analýzy mimoděk vyplynulo, jak velkou bariéru pro pěší pohyb ve městě znamená magistrála,“ pokračuje Boháč.
„Z osmatřiceti zkoumaných podchodů jich jednadvacet souvisí právě se severojižní magistrálou.“ V současné době probíhá spolupráce mezi IPR Praha a renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects, která má navrhnout řešení, jak prostředí okolo magistrály zlepšit.
Za příklad toho, jak nehostinný prostor podchodu změnit na přívětivější místo, může sloužit i podchod pod hlavním nádražím v Amsterdamu či skatepark pod mostem Nehru Part v Budapešti. Právě u těchto měst se chce Praha inspirovat.
