Jámu hloubí mostaři bezprostředně u jednoho z pilířů konstrukce, aby mohli provést nezbytné testy a zjistili, nakolik jsou základy mostu stabilní.
Po veškeré diagnostice se smí případně přikročit k rozsáhlé rekonstrukci stavby. Může se ale stát, že bude nezbytné vybudovat most zcela nový.
Jak ovšem na místě upozornil náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), přemostění je kromě běžného provozu také zásadním místem pro krizové scénáře v případě povodní. Pokud by při velké vodě jiné pražské mosty byly nepoužitelné, ten Libeňský by měl dál fungovat.
Až sedm metrů hluboko
Odborníci nyní v odčerpané jímce hloubí jámu. V úterý 20. prosince odpoledne se nacházeli šest metrů hluboko, cílem je klesnout ještě o metr níž až k základové spáře.
„Nejsme na dně základové spáry, jsme nyní v hloubce metr od ní. Těžení je komplikované, jdeme velice pomalu. Na prvním místě je bezpečnost lidí, kteří v jímce pracují. Jsme ve velké hloubce, pilíř je založen zřejmě na skále, to však přesně uvidíme až zítra, možná dnes při noční směně,“ nastínil Jan Zemánek z Technické správy komunikací (TSK) s tím, že práce zde probíhají nepřetržitě.
V průběhu středy mají mostaři v plánu odebrat z Libeňského mostu samotné vzorky. Půjde o jakési válce, které se poté budou testovat v laboratoři pomocí lisů na pevnost a další parametry.
Jak se bude postupovat?
„V případě, že pilíř nebude po testech vyhovovat, existuje několik variant, které známe už z Karlova mostu. Základy, o kterých měli naši předkové pochybnosti, se obklíčily. Umíme si představit, že bychom základy Libeňského mostu obklíčili nějakou stěnou a obkladem z kvalitních betonů,“ popsal možnosti dalšího postupu Zemánek.
„Bez ohledu na rozhodnutí památkového ústavu se jak v případě rekonstrukce, tak v případě stavby nového mostu stávající pilíře zachovají. Pokud by byly v horším stavu, zpevní se a vystaví se na nich nový most,“ potvrdila tisková mluvčí TSK Barbora Lišková.
Na stavbě pod hladinou Vltavy zůstanou odborníci do Vánoc. Pokud se prokážou nedostatky, hodlají se na místo činu vrátit po Novém roce. Samotná jímka se zatopí, TSK ji ale v řece zatím ponechá, aby se dala v případě potřeby opět použít.
Dříve tekla Vltava na opačné straně
„V archivním materiálu jsme našli informaci, že do základu bylo uloženo sto kilogramů na metr kubický štěrkopísku, což je na hranici únosnosti. Naši předkové byli úsporní a v té době jim to vycházelo, na dnešní požadavky je to na hraně,“ prozradil Jan Zemánek a upozornil na skutečnost, že v době výstavby se tato část celého soumostí nacházela na suchu a Vltava zde tekla na opačné straně. Rameno se převedlo do současného místa až po výstavbě mostu.
Veškeré práce v jímce u pilíře Libeňského mostu stojí 5 milionů korun, další diagnostika v laboratořích vyjde na 10 milionů. „Patnáct milionů bude stát dokonalá informace pro budoucí projektanty, architekty a památkáře, aby věděli, co s tímto mostem mají dělat. Už nebude žádných dotazů,“ uzavřel téma Jan Zemánek.
Prohlédněte si, jak průzkum pod Libeňským mostem v Praze vypadá:
