8°C
Po smrti Klementa Gottwalda, který zemřel 14. března 1953 po návratu z Moskvy, nicméně komunisté rozhodli, že z památníku vytvoří mauzoleum. Přistavěli proto další část, mimo jiné podzemí, kde vznikla laboratoř.
V ní sovětští lékaři nabalzamovali Gottwaldovo tělo. „Do roku 1955 se o něj také starali. Poté bylo vyhodnoceno, že tato péče je příliš finančně nákladná, a proto práci převzali českoslovenští lékaři. Práce to nebyla náročná, každý den byl jeden z nich přiveden, odpečetil dveře, zkontroloval stav těla a případně odstranil nadbytečnou vlhkost,“ popsala pro pořad Selfie z Prahy produkční Národního muzea Barbora Kulihová.
Jednou ročně proběhla takzvaná doplňující balzamace, kdy tělo svlékli a namočili do speciálního roztoku. „Jeho složení bohužel neznáme, neboť ho vždy přivezli sovětští lékaři,“ vypráví Kulihová.
Na reportáž z celého památníku včetně laboratoře, kde se o Gottwalda starali, se podívejte v pořadu Selfie z Prahy:
V Praze riskují životy: Stojky nad propastí, skoky přes budovy! A péče o mrtvolu Gottwalda Matěj Smlsal, David Vaníček
Aby se mohli lidé na tělo zesnulého prezidenta chodit dívat, vznikl ve stropě laboratoře otvor. „Tím bylo tělo vyváženo o patro výš do velkého skleněného sarkofágu, kde bylo vystaveno. Bylo vyváženo pomocí speciálního zdvižného zařízení bez jediného zachvění,“ popsala.
Ročně navštívilo mauzoleum Klementa Gottwalda více než 200 tisíc osob. „Bylo to samozřejmě z velké části povinné pro školy, pro pracovníky různých továren, státní návštěvy. Spousta lidí ale šla uctít památku prvního dělnického prezidenta i dobrovolně,“ uvedla produkční.
Gottwalda zpopelnili. Opravdu se rozpadal?
V roce 1962 ale ÚV KSČ rozhodl, že tělo zpopelní. Obvykle se traduje, že to bylo z důvodu rozpadajícího se těla. Existují ale dvě teorie.
„Na jedné straně stojí svědectví filmového architekta Jana Zázvorky mladšího, který tvrdil, že byl požádán, aby vytvořili protézy rukou, nohou a nakonec také hrudního koše, neboť balzamace byla provedena pozdě a tělo se postupně začalo rozpadat. A tento stav už nebyl udržitelný, proto bylo vyhlášeno zpopelnění,“ zmiňuje první teorii Kulihová.
„Na druhé straně ale stojí svědectví lékařů, kteří se o tělo starali. Ti tvrdí, že tělo bylo v dobrém fyzickém stavu a důvod byl spíše politický. Neboť na začátku 60. let dochází k politickému uvolnění, socha Stalina na Letné byla odstřelena a nebylo vhodné zde mít mumii dělnického prezidenta,“ dodala.
Na Vítkov i za Slovanskou epopejí?
Prostory památníku na Vítkově včetně laboratoře, kde se o Gottwalda starali, si můžete prohlédnout i osobně. Otevřeno tu mají několik dní v týdnu.
V budoucnu byste ale mohli chodit na tento kopec ještě z dalšího důvodu. „Bychom byli rádi, kdyby prostor na vrchu Vítkově byl využit k vybudování pavilonu Alfonse Muchy pro Slovanskou epopej,“ uvedla starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09).
Odkazuje přitom na dokument z roku 1925, který podepsal sám Mucha. V něm se píše, že definitivní umístění epopeje by mělo být právě na tomto žižkovském vrchu.
