Asi nejhorším neduhem Pražanů je „mávání“ na taxi v ulicích a čekání na to, kdo je volný a zastaví. Řidiči taxi v tomto případě nejsou nijak dispečinkem sledováni, a lidé tak mohou narazit na nepoctivého taxikáře, kterému nic nebrání výslednou cenu slušně „natáhnout“. Přesto to udělá podle průzkumu agentury Datank, kterou si nechala zpracovat Taxi Praha, až šest lidí z deseti. 

Z průzkumu mezi 500 Pražany staršími 18 let dále vyplývá, že se lidé rozhodují pro taxikářskou společnost hlavně na základě ceny. Naopak Pražany vůbec nezajímá, jestli má vůz bezdrátový přístup k internetu nebo například balenou vodu. Hlavní složkou je ale také lidský faktor. Téměř pro všechny respondenty je podstatné vystupování řidiče v rozhodnutí, zda se k dané společnosti vrátí. 

Bezbariérové taxi v Praze chybí

Lidé na vozíčku mají v Praze více či méně smůlu. Většina společností nemá k převozu hendikepovaných uzpůsobená auta a v nejlepším případě si jej musí objednat i dny dopředu. „Lidé na vozíčku jsou diskriminovaní, jelikož si musí objednávat taxi dopředu. Nový vůz s úpravou pro zákazníky proto uvedeme do provozu co nejdříve, další auta by měla přibýt do konce roku podle toho, jak se osvědčí,“ řekl Blesk.cz jednatel společnosti poskytující taxislužby v Praze.

Podle čeho se Pražané rozhodují, kterou taxislužbu zvolí?
Autor: Blesk.cz