Podvýživa u seniorů žijících v institucionalizované péči je podle studie sedmkrát pravděpodobnější než u těch, kteří žijí doma. „Mezi příčiny poruch výživy této věkové skupiny patří špatná kvalita chrupu, paradontóza, zubní náhrady, zhoršení chuti a čichových vjemů, snížení pocitu hladu a žízně, snížená tvorba slin, poruchy polykání a trávení, problémy s přípravou a konzumací stravy, psychické problémy jako deprese, úzkost a demence,“ píše se ve zprávě. Zpráva se odvolává na průzkum ministerstva zdravotnictví v letech 2008–2011.

Labradorka Abby dokáže zázraky. V domovech důchodců vrací chuť žít

Canisterapie není jen o mazlení a hlazení. Na pořadu je vždy i akčnější část, aportování, příkazy či venčení.

Důchodců v Praze více než dětí

Podvýživa hrozila více ženám. V dobrém (nutričním) stavu bylo více než 60 procent mužů a 48 procent žen. Ohrožených podvýživou bylo 39,4 procenta seniorů.

Ministerstvo zdravotnictví zkoumalo zdravotní stav 815 osob ve věku nad 65 let v domovech pro seniory na území hlavního města. Bylo mezi nimi 659 žen, jejichž průměrný věk byl 86,1 roku, a 156 mužů s průměrným věkem 81,5 roku.

Chudoba hrozí ve stáří hlavně Češkám. Muži mají díky platům vyšší důchody

Řada důchodkyň má problémy vyjít s penězi.

V Praze žije více seniorů než dětí a jejich počet každoročně stoupá. Průměrný věk Pražanů vzrostl mezi roky 2004 a 2013 ze 41,7 roku na 42 let. Počet obyvatel hlavního města starších 65 let za stejné období stoupl o více než 41 tisíc.

Zprávu Zdraví 2020 připravila Hygienická stanice hlavního města Prahy. Popisuje zdravotní stav obyvatel do roku 2013. Kromě hygieniků se publikací zabývali úředníci pražského magistrátu, akademici, odborníci z lékařské praxe a neziskového sektoru.