Ještě letos Praha zjistí, jaký mají její obyvatelé vztah ke kultuře. Magistrát totiž začal hledat někoho, kdo osloví alespoň tisíc občanů a bude se jich ptát, jaké mají kulturní potřeby.
Předpokládaná maximální hodnota zakázky je 1,5 milionu korun bez DPH. „Zadavatel ale předpokládá, že vítězná nabídka bude obsahovat cenu nižší, a to vzhledem k tomu, že cenová nabídka bude při výběru dodavatele jedním z hodnoticích kritérií,“ řekl Blesk.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Respondenti dostanou během osobních rozhovorů velké množství otázek. Tazatelé se jich budou ptát, jak často navštěvují kulturní akce i jaký vliv na jejich rozhodování mají slevy.
Dále se budou pídit po názoru na jednotlivá zařízení a akce, mimo jiné na planetárium, Febiofest nebo Letní shakespearovské slavnosti. A lidé budou muset sdělit i své představy o cenách vstupenek, například do divadla, muzea či multikina.
Tazatelé se zeptají i na vhodnost a způsob nasvícení Petřínské rozhledny nebo na názor ohledně oživování města kulturními aktivitami. Někomu totiž může vadit, že se v ulicích vyskytují desítky umělců – například živé sochy, muzikanti, bublifukáři či kejklíři.
„Praha ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje bude vytvářet novou Koncepci kulturní politiky. A data získaná z toho výzkumu budou základním zdrojem pro vznik tohoto dokumentu,“ vysvětluje mluvčí Hofman, proč chtějí názor lidí znát.
Dříve si lidé našli jednou týdně čas i na počítač
Praha pořádala obdobný výzkum už v roce 2004. Z něj mimo jiné vyplynulo, že Pražanům vyplňuje volný čas hlavně televize, četba a rozhlas. „Zhruba polovina lidí si alespoň jednou týdně najde čas i na počítač či internet a také na návštěvy či posezení s přáteli,“ píše se v materiálu.
V návštěvnosti kulturních zařízení vedlo kino před divadlem. Lístky si tehdy lidé kupovali nejraději přímo v pokladně. A průměrně za ně vydali 427 korun.
