Návštěvníci mohou létavky černoblanné v zoo nejčastěji pozorovat na listech rostlin nad vodou. Mladé žabky v expozici ještě nemají schopnost klouzavého letu a jejich kůže je jasně červená a bradavičnatá.
„Pro nejmenší žáby je typická výrazná krvavá barva. Ta slouží jako kryptické zbarvení, které napodobuje ptačí trus. Díky tomu v deštném pralese dokonale splývají se svým prostředím, a vyhýbají se tak pozornosti predátorů,“ popsal chovatel plazů a obojživelníků Vojtěch Víta.
Na rudé kůži mladých létavek se objevují bílé skvrny připomínající semena rostlin v trusu. Následně přechází vzhled žáby do zelené barvy, až nakonec zmizí i bílé skvrny. Promění se i struktura kůže. „Zatímco v dospělosti je žába úplně hladká, čerstvě po metamorfóze má pokožku posetou hrbolky,“ sdělil Víta.
Létavky černoblanné, jejichž potravou jsou cvrčci, švábi a další bezobratlí živočichové, obývají Indonésii a Malajský poloostrov. Jde o stromový druh a vodu nenavštěvují ani při rozmnožování. Jejich typické velké blány dokážou fungovat podobně jako miniaturní „kluzáky“ a létavky díky nim umí překonat vzdálenost až 15 metrů. „Když v tropickém deštném lese potřebují například uniknout predátorům, vrhnou se z větve dolů a roztáhnou blány. Během letu dokonce umí i změnit směr,“ popsala Dostálková.