9°C
Exponáty ze sbírek Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha tvoří tři příběhové linie, jež se roku 1944 vyvíjely současně. První část pojednává o pekelné situaci mužů i žen na území Protektorátu Čechy a Morava. Ti v rámci tzv. totálního nasazení nepřetržitě pracovali ve válečné výrobě pro Německo v továrnách, které tehdy představovaly hlavní cíl britsko-amerického bombardování. „Tomu, kdo se byť jen nedostavil na jedinou směnu či během ní něco pokazil, hrozil koncentrační tábor, nebo poprava. Ještě k všemu byl hlad a potraviny na přídělové lístky,“ uvedl historik VHÚ Praha Tomáš Jakl.
Druhá skupina věcí a reálií vypráví příběh našich letců v Britském královském letectvu (RAF) a osudy Československé samostatné obrněné brigády na západní frontě pod velením generála Aloise Lišky, kterou tvořily dva tankové a jeden motorizovaný prapor. „Při osvobozování Francie na jedné straně stály dva miliony spojeneckých vojáků a proti nim milion Němců. Čechoslováci zde v roce 1944 obklíčili přístav a pevnost Dunkerque a bránili dvojnásobné nacistické přesile obklíčení prolomit,“ dodal Tomáš Jakl.
Třetí oddíl se zabývá východní frontou, která zahrnuje vybudování 1. čs. armádního sboru v SSSR s generálem Ludvíkem Svobodou v čele. V roce 1944 probíhala Karpatská ofenzíva a osvobození Podkarpatské Rusi. „Čechoslováci bojovali statečně, ale docházelo k velkým ztrátám kvůli minám i tomu, že se útočilo do kopců a dostávali informace od Sovětů se zpožděním,“ vysvětlil historik VHÚ Praha Jindřich Marek.
Vládní vojáci
Málo známé a o to zajímavější jsou příběhy českých příslušníků protektorátního Vládního vojska – loutkové jednotky, která měla naoko dokozovat českou samostatnost v rámci nacistické Evropy. „Protože jim okupanti nedůvěřovali, tak většinu vládních vojáků poslali strážit železnici v Itálii, kde stovky z nich přešli k místním partyzánům a od nich pak do Francie, kde se připojili k Československé samostatné obrněné brigádě,“ dodal Tomáš Jakl.
Slovenská vzpoura
Zásadní událostí roku 1944 bylo také Slovenské národní povstání (SNP) proti klerofašistickému režimu Josefa Tisa, které organizovali slovenští povstalci v čele s generálem Jánem Goliánem a československá exilová vláda v Londýně. „Během SNP slovenská armáda, která držela to centrální Slovensko, nasazovala maximální úsilí. Avšak bylo potlačeno kvůli slabé spolupráci partyzánů a kvůli událostem v Maďarsku, kde nacisté potlačili snahy Miklóse Horthyho o připojení se ke spojencům,“ poznamenal Jindřich Marek.
Kdy: út až 10:00 až 18:00 do 2. března 2024
Kde: U Památníku 1600/2 Praha 3, VHÚ
Za kolik: ZDARMA
