Proč chce Putin tolik Donbas? Nejen pevnostní pás Ukrajinců, ale i nemalé bohatství!
Americký prezident Donald Trump naléhal na ukrajinského prezidenta Zelenského, že se bude muset pravděpodobně vzdát velké části území Ukrajiny. Došlo k tomu po pátečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Putinem. Ten opakovaně žádá celý Donbas. Proč po něm tolik touží? Je to velmi bohatá průmyslová oblast, rovněž zde Ukrajinci vybudovali dlouhý pevnostní pás. Dostat celý Donbas bez boje by tak pro Rusko představovalo obrovskou výhodu, píše Svobodná Evropa.
Americký prezident Donald Trump během páteční schůzky v Bílém domě řekl ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, že se bude muset pravděpodobně vzdát velké části území Ukrajiny, pokud chce, aby válka skončila.
„Ať je Donbas rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One v neděli. „Později o tom mohou jednat. Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů – jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet.“
Proč chce Putin Donbas?
Donbas zůstává v politických a válečných prioritách ruského prezidenta Putina. Donbas zahrnuje dvě ukrajinské oblasti – Luhanskou a Doněckou. Podle některých definic zahrnuje také malé části sousedících regionů – Charkovského, Dněpropetrovského a Záporožského.
Donbas je centrum ukrajinského průmyslu – domov uhelných dolů, hutí, továren, přístavů, železnic a dalšího těžkého průmyslu. Celý Donbas má přibližně 52 000 čtverečních kilometrů, což je téměř velikost Chorvatska.
Na jihu území se nachází některé z bohatých zemědělských pozemků, kterými je Ukrajina proslulá. Na pobřeží Azovského moře v jižním Doněcku se nachází přístav Mariupol a Azovstal – do roku 2022 jeden z největších ocelářských závodů na světě.
Velkou část území již Rusové zabrali, takže to není jediný důvod, proč chce Putin celý Donbas. Poté, co nepřátelská země dobyla Bachmut, Ukrajina začala upřednostňovat pevnostní pás – opevnění podél Slavjanska a Kramatorska a dále na jih.
Tento pevnostní pás má téměř 50 kilometrů dohromady. Je to klikatá linie obranných staveb – zákopů, protitankových překážek, bunkrů, minových polí.
Ztráta pevnostního pásu by pro ukrajinské síly představovala dlouhodobé riziko a připravila by cestu pro nové budoucí ruské operace. Ostatně na to v srpnu narážel i prezident Zelenskyj: „Donbas je odrazovým můstkem pro budoucí novou ofenzívu.“
Etničtí Rusové
A třetím důvodem jsou etničtí Rusové. V Donbasu byli etničtí Ukrajinci dominantním národem až do doby pár let po druhé světové válce, kdy Sověti začali dovážet etnické Rusy, aby se oblast znovu osídlila a vznikla průmyslová pracovní síla. Od doby, co zanikl Sovětský svaz, Donbas měl vyšší podíl osob, které se identifikovaly jako etničtí Rusové, než kterýkoli jiný region na Ukrajině kromě Krymu. Přesto se stále jednalo o menšinu.
Ruští nacionalisté tvrdili, že tito Rusové na Donbase se chtějí oddělit a spojit se samotným Ruskem, což je v rozporu s několika volbami a referendy konanými dříve v průběhu let. Před invazí Kreml prohlásil, že etničtí Rusové jsou oběťmi ukrajinské státní diskriminační kampaně. Ruská agrese na Ukrajině a další podpora Kyjeva, posílení evropské obranyschopnosti, ale i konkurenceschopnost Evropské unie a dosahování klimatických cílů, problematika migrace a nově i dostupného bydlení budou hlavními tématy summitu EU, který se koná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které se předjednávaly několik týdnů, se pozornost soustředí zejména na diskuse unijních prezidentů a premiérů. Očekává se, že summit odblokuje schválení devatenáctého balíčku protiruských sankcí, který dosud odmítalo Slovensko. Premiér Robert Fico ale dnes prohlásil, že nakonec sankce asi podpoří. Stejně tak by Evropská rada měla přinést politická vodítka pro připravovaný návrh komise ohledně reparační půjčky Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyzkoušel sednout do stíhačky JAS-39 Gripen poté, co společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že Ukrajina v budoucnu koupí 100 až 150 těchto strojů. Ukrajinské drony během úterní noci zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a na rafinerii v Dagestánu. Uvedl to server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady. „V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky," napsal na telegramu šéf Mordvinské republiky Arťom Zdunov.
