22°C
V hektickém městském životě ztrácí člověk kontakt s přírodou. Navíc trpí různými civilizačními neduhy. Mnoho Pražanů sužuje únava kvůli špatné kvalitě spánku zapříčiněné světelným smogem. Na vině je především rozšiřování systémů veřejného osvětlení, které svítí moc silně a špatným směrem, případně nové bílé svítící zdroje. Mezi další problémy patří úzkost, deprese, alergie nebo problémy s trávením způsobené rychlým životním stylem, kdy se měšťané stravují ve spěchu a se stresem.
Často pak do sebe „hází“ plata prášků, které mnohdy léčí pouze důsledek, ale nikoliv příčinu nemoci. Podceňují přitom sílu léčivých bylin, které jsou osvědčená už po staletí. Jak uvádějí Marta Knauerová a Jana Drnková ve své publikaci Atlas bylin, naše „rostlinná říše“ je nesmírně bohatá a pestrá, nabízí k poznání více jak 3,5 tisíce druhů. Za rostlinami lze putovat po celý rok. Nenajdeme je pouze ve volné přírodě, ale také v „betonové džungli“. Pokud má však člověk vážné onemocnění, měl by ho řešit s lékařem.
Pražské léčivky
Bylinky mohou být vhodným doplňkem stravy ve stresujícím městském prostředí. Nutno však podotknout, že na rozdíl od volně prodejných prášků trvá déle, než jejich účinek zabere a také je důležité pravidelné užívání. Přírody na dosah si všimla Katka Kubánková se skupinou přátel, kteří se inspirovali v zahraničí a založili neziskovou organizaci Na ovoce. Vytvořili navíc internetovou platformu, kde se může mimo jiné i obyvatel Prahy podívat, kam na volně rostoucí ovoce a byliny.
Místy s nejhojněji zastoupeným počtem rostlin a keřů jsou zejména velké zelené plochy s rozmanitou biodiverzitou. Vyskytují se obvykle v okrajových částech města. Mezi takové patří Prokopské údolí. Může si domů odnést lístky máty podporující trávení, plody trnek mu poslouží jako bohatý zdroj vitaminu C a nálev z květů pomůže se zanícenými střevy a žaludkem, nebo ostružník, jehož mladé lístky pomáhají s trávením, desinfikují dutinu ústní a používají se i ke koupelím při kožních infekcích a špatně se hojících ranách.
Dále si může natrhat jahodník, u kterého se využívají jak plody – jahůdky, tak kořen i list. „Využívá se při léčbě střevních katarů a průjmů, chorobách ledvin a močových cest, při zánětech ústní dutiny jako kloktadlo,“ uvádí autorky v knize Atlas bylin. V Prokopském údolí dále nalezne šípky. Odvar z šípků se používá jako posilující vitamínový prostředek, např. při jarní únavě, pro zvýšení odolnosti proti chřipce, při infekčních onemocněních ledvin a močového měchýře. Z čerstvých nebo sušených listů lze připravit vonný čaj.
I v Přírodním parku Šárka – Lysolaje si návštěvník přijde na své. Sběrač zde najde záhony ostružníku, šípky, trnky, černý bez, jahodník nebo rybíz a mnoho jiných. Dalšími místy na sběr může být A-park Ledárny Braník, Kavčí Hory, Přírodní park Botič – Milíčov, ZKO Hloubětín, zelená část Troji, centrální park Hanspaulka nebo park Willyho Brandta. Za zmínku stojí také Královská obora Stromovka, Parukářka nebo Vítkov.
Na co nezapomenout
Bylinky však může najít sběratel v zeleni po celé Praze, stačí se jen správně dívat nebo se inspirovat mapou. Mariya Mortillaro, která pod záštitou organizace InBáze pořádá procházky “Spolu na bylinky“ doporučuje sis sebou vzít plátěný sáček nebo malý košík, žádné igelitky. Hodí se také rukavice na kopřivy a nůžky. Sběrač by si měl také uvědomit, jestli není na některé z bylin alergický, případně by měl užívání raději konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.
Zázrak jménem: Pampeliška Videoredakce ženských titulů
