8°C
Rozšířená expozice Kupkových děl v Museu Kampa je rozdělena chronologicky do sedmi samostatných kapitol. Nabízí tak unikátní průřez Kupkovým dílem. Nově jsou zde zastoupeny i obrazy z 20. a 30. let minulého století, na které se sběratelka a zakladatelka Musea Kampa Meda Mládková tolik nesoustředila. Výstavu obohatil i jeden skvost zapůjčený od Správy Pražského hradu.
„Díky zápůjčkám je nyní celá expozice komplexnější. Od Správy Pražského hradu se nám podařilo zapůjčit i velice významný obraz Biblioman, tedy klíčové dílo z let 1896 a 1897. Jedná se o vůbec první Kupkův obraz, který byl přijat na pařížský salon,“ řekl šéfkurátor muzea Jan Skřivánek. Pařížské salony byly v Kupkově době velmi oblíbené, založil je roku 1667 francouzský král Ludvíka XIV. Vystavovat na pařížském salonu bylo bráno za velikou čest.
Expozice dobře mapuje Kupkovu cestu k nefigurativnímu umění v prvních letech 20. století. K řadě olejomaleb ve sbírce patří i kresebné studie, které dokládají promyšlenou cestu k finálnímu dílu. „Díky chronologickému řazení mohou návštěvníci pozorovat jednotlivé fáze Kupkova soustředěného analyzování jednotlivých malířských prostředků – linii, plochu, světelné hodnoty a barvu, včetně důležité fáze Kupkova vývoje, kdy definoval svůj koncept barevných ploch, které mu umožnily rozvíjet odlišnou formu budování plochy obrazu,“ vysvětluje Skřivánek.
Návštěvníci se v rozšířené expozici mohou těšit na více než 70 Kupkových děl, mezi kterými samozřejmě nechybí skvosty ze sbírky manželů Mládkových, jako jsou obrazy Amfora – Teplá chromatika, Katedrála nebo Tvar Žluté. Úplnou novinkou je už zmiňovaný Biblioman ze Sbírek Pražského hradu nebo díla Destilační přístroj či Plan Violet ze soukromých sbírek.
Museum Kampa není jedinou pražskou institucí, kde jsou k vidění Kupkova díla, jen na Kampě jsou však k vidění díla vytvořená po roce 1946. „Národní galerie má samozřejmě rozsáhlou sbírku Kupkových děl, pocházejí ale z roku 1946, kdy tehdejší Českoslověnský stát učinil významný nákup Kupkových obrazů. Část děl také získal z tzv. Waldesovy sbírky, ale ani v jednom případě nešlo o díla datované po roce 1946, ty ve veřejných institucích zkrátka nenajdeme,“ upozornil Skřivánek.
Kromě Kupky mohou návštěvníci objevovat na 17 plastik významného kubistického sochaře Otty Gutfreunda. Kromě soch nechybí ani kresby nebo návrhy budoucích plastik. „Expozice věnované Ottu Gutfreundovi představuje jeho díla z dob českého expresionismu a kubismu, a také plastiky z údobí civilismu, kterými se Gutfreund zapojil do budování nového vizuálního stylu první Československé republiky,“ uzavřel Skřivánek.
Zemřela slavná historička, sběratelka umění a mecenáška Meda Mládková (†102) Videohub
