9°C
Vždycky se hovoří o tom, že každému bylo při narození dáno něco do vínku. Zapomíná se na to, že někomu při tom mohlo být i něco odebráno, pročež žije se zdravotním handicapem. Ani ten ale mnohým nebrání v tom, aby doslova zazářili na poli umění. Umožňuje jim to soutěž Každý může být umělcem, kterou druhým rokem zorganizoval pražský Domov Sulická pro osoby s mentálním či kombinovaným postižením.
Celonárodní klání
„Několik let jsme pořádali na Kampě malou prodejní výstavu našich klientů. Vždy měla velký úspěch,“ přibližuje ředitelka Domova Sulická Lenka Kohoutová. „Loni jsme se rozhodli, že uskutečníme soutěž mezi pražskými handicapovanými. Jelikož měla obrovský ohlas, odhodlali jsme se udělat celorepublikovou akci. Dobře jsme udělali. Troufám si říct, že se sešla díla, z nichž některá mají špičkovou úroveň.“
»Tady se cítím dobře«
Aby existovalo měřítko, podle kterého se výtvarná díla mohla hodnotit, bylo zvoleno jednotné téma pro každého. Malíři a malířky měli za úkol namalovat místo, kde se cítí dobře, které mají rádi. Sešlo se proto více než 100 obrazů s opravdu různorodou tematikou. Malíři, jejichž věková škála šplhala od malých dětí až po seniory, namalovali města, krajiny, podzimní lesy, zříceniny.
Soutěž byla rozdělena do 3. kategorií – do 30 let, nad 30 let a kolektivy. V kategorii nad 30 let bodoval na 3. místě Jakub Verich (31), jenž nápaditě vystihl Karlův most. První místo v této kategorii si však odnesla Eva Moravcová (65), která je klientkou pražského domova Sulická. Namalovala zříceninu hradu Hazmburk s podhradím. Pro Blesk se svěřila, co ji k tomuto motivu vlastně vedlo.
„V mládí jsem k Hazmburku jezdila se svojí maminkou. Měli jsme tam chalupu se sadem, kde rostly meruňky. Proto mě napadlo namalovat tohle,“ sdělila s tím, že teď už se do krajiny svého mládí tolik často nepodívá, proto se jí stýská. „Poznala jsem tam kvantum dobrých lidiček. Přivydělávala jsem si sběrem meruněk.“ Klientkou domova Sulická je od svých 21 let. Volný čas nejraději tráví sledováním televize nebo malováním.
„Podobné obrazy mi visí v pokoji. Ráda maluji a příštího ročníku se samozřejmě znovu zúčastním, to si nemohu nechat ujít,“ zastává rezolutně. Ujít si ale osobně musela nechat vernisáž a předání ocenění, protože na poslední chvíli ochuravěla koronavirem, tudíž komunikace neprobíhala z očí do očí, nýbrž telefonicky. Ocenění za ni ale převzala její nejlepší kamarádka Iva Langrová (45). I ta je vášnivou malířkou a shodou okolností taktéž klientkou domova Sulická v pražské Krči. Namalovala zámek na venkově.
„Oproti Praze, která se mi zdá taková hlučná a zaprášená, mám na venkově ráda rostliny, louku a ticho,“ svěřila se ke svému obrazu malířka, která mimo jiné hraje také na buben, a jezdí s kapelou po republice. „Ráda z domova vycestuji, ačkoliv to tam mám moc ráda. Jsem tam už pátým rokem, je tam klid.“
„Hezké město, špatná válka“
Silvie Konradová (34), která je autistkou, sebe samu namalovala na houpačce, zatímco třeba Alina Goltsova (22) znázornila stesk po domově – namalovala Charkov, na který dohlíží Anděl strážný. „Je to moc hezké město, ale teď je tam špatná válka. Anděl strážný kocour hlídá babičku, ať už válka skončí. Na Ukrajině zůstala babička i tatínek, je mi to líto,“ představila mladá umělkyně svůj obraz, který se hemží výjevy z ukrajinského města.
První místo v kategorii do 30 let obdržel Jan Beseda za obraz U hasičů. Následoval jej Tomáš Procházka (21) a jeho malba S Janičkou ve stacíku a nakonec Boris Dvořák (14) s malbou Podzim v lese I. V kategorii nad 30 se po Evě Moravcové umístila Zuzana Cahová (36) a její malba S kočkou posteli a nakonec Jakub Verich s již zmíněným Karlovým mostem. V kolektivní kategorii zabodovali Marián Ježek (36) a Petr Kukliš (57) s obrazem Náměstí. Veřejnost mohla hlasovat na facebooku domova Sulická a vybrala obrazy Na sídlišti od Jany Oupěchové (13), Michal Potůček a jeho obraz Moře II a nakonec kolektiv dílny domova Brtníky s názvem Ovocný strom.
Umění na doma
Drtivá většina obrazů, které jsou na výstavě k vidění, si lze pořídit domů. Ke konci výstavy se totiž budou dražit v rámci online charitativní aukce. Ta nastane 10. října ve večerních hodinách. Veškerý výtěžek za každý jednotlivý obraz přitom připadne jeho tvůrci či tvůrkyni a poslouží tak ke zkvalitnění jejich životů, které nejsou úplně snadné.
„Kdo chce mít doma obraz pro radost, a chce udělat dobrý skutek, pomoci takto zdravotně handicapovanému výtvarníkovi, může si jej koupit. Zaplní doma bílou zeď a ještě udělá dobrý skutek,“ nabádá Jiří Pospíšil, který je jednak předsedou správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která Museum Kampa spravuje, ale zároveň byl též předsedou hodnotící komise, která rozhodovala o vítězných malbách.
Meda těžce nesla, že neměla děti, prozradil Pospíšil. Jaké byly její poslední chvíle? Pavlína Horáková
Nelehký úděl
Nechal se proto slyšet, jak náročné bylo rozhodování mezi jednotlivými obrazy co se ocenění týče. „Mnoho těch výtvarných děl je mimořádně kvalitních a zajímavých. Ukázalo se, že umělce nedělá vysoká škola, ale talent a fantazie, odraz jeho duše a osobnosti. V tomto ohledu plně platí pojmenování soutěže, že umělcem může být skutečně každý i vzdor handicapu, protože kolikrát jsem byl na vážkách, zda se opravdu jednalo o výtvor autodidakta, nebo zda nám daný obraz nepodstrčil nějaký profesionál.“
Další ozdoba kanceláře?
Vernisáží uměleckých děl doprovázel známý herec Jan Antonín Duchoslav, a záštitu nad celou výstavou poskytla Praha 2, magistrát hl. m. a také Praha 1, na jejímž území Museum Kampa leží. Akci si proto nenechal ujít starosta Prahy 1 Petr Hejma (My co tady žijeme/STAN), který je známý coby milovník umění. Ostatně když se mohl Blesku pochlubit, tak jako mnozí jiní pražští starostové, svou kanceláří, měl stěny vybavené nejrůznějšími uměleckými fotografiemi a obrazy. Nepřibude mezi ně nějaký?
„Ač jde o díla výtvarníků, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní, je úžasné, jaké nádherné obrazy dokáží vytvořit,“ neskrýval nadšení se kterým připustil, že se určitě říjnové aukce zúčastní. Jaký obraz je jeho osobním favoritem, asi málokoho překvapí. „Nemohu nevybrat, když tu je, obraz s tematikou Prahy 1. Přesně takový je obraz Ivety Vlčkové (44) s tematikou Hradčan, kde nádherným způsobem ztvárnila pohled na Vltavu, Karlův most a Pražský hrad. Je to obraz, který mne hned chytil u srdce.“
Kde: Museum Kampa – sál Konírna, U Sovových mlýnů 2 - Malá Strana.
Kdy: Do 10. října 2022, každý den od 10 do 18 hod.
Vstupné: Volné.
