Samurajové se objevují v Japonsku v 10. století. Původně se jednalo o společenskou třídu drsných válečníků, ale později se stali tvůrci kultury. Ovládali čajový obřad, uspořádání květin ikebana, kaligrafii nebo skládání básní. Jedním z morálních pilířů samurajské morálky se stal kodex bušidó, který se objevil v období válčících států a měl vliv i na japonskou císařskou armádu během druhé světové války. Nejvýznamnějším předmětem provázející japonskou historii se stal meč, v minulosti „duše samuraje“. 

Samurajský ideál zahrnoval ,,osm ctností", pocházejících jak z Konfuciánské a neokonfuciánské tradice, tak z vlastní japonské historie a kulturní tradice. 仁 (džin) humanita - Nepodmíněná lidumilnost a dobromyslnost vůči všem lidským bytostem. 
義 (gi) spravedlnost - Nestrannost i v případě, že tím ohrožujeme vlastní zájmy. 
礼(rei)
zdvořilost - Nepodmíněná úcta ke všem, kteří se o ní svým špatným jednáním sami nepřipraví. 
智 (či)
inteligence, vzdělanost
信 (šin)
důvěryhodnost
誠 (makoto)
upřímnost
忠孝 (čú kó)
synovská oddanost a loayalita
勇 (jú)
odvaha

Meč nad zlato

Vyleštěný meč má podle japonské tradice odhánět zlé duchy. Když se narodil malý Japonec, do kolébky se mu vložil malý nožík a když prošel životem, zestárl a zemřel, položil se mu na hrudník povytažený meč z pochvy. Zatímco první tradice může přetrvávat, druhá už téměř vymizela. V minulosti představoval meč duši samuraje. Kasta necelých 10 % obyvatelstva měla jako jediná právo i povinnost nosit na veřejnosti dva meče. Ostatní Japonci mohli nosit maximálně krátký mečík, a navíc ne všichni. 

V dnešní době se tyto nádherné zbraně hodnotí jako umění. „Japonci si cení mečů více než zlata nebo stříbra,“ vysvětluje Blesku kurátor výstavy a expert na japonskou kulturu Jakub Zeman. V zemi vycházejícího slunce prý dosahují meče astronomických částek. O takovou vzácnost se musí důkladně pečovat. Aby mohl v minulosti samuraj vyčistit čepel od krve, případně ji nechat přebrousit, mohl ji jednoduše vyndat z rukojeti. Jediné, co ho napevno drží v rukojeti, je bambusový, případně slonovinový kolíček.  

Bezpečné brnění

Nejprve existovala šněrovací zbroj, která dostala svůj název podle stovek metrů šňůr, ze kterých se skládala. Nespornou výhodou byla schopnost odrazit úder i vysoká pohyblivost. Problém nastával, když zbroj zmokla a tím se snížila efektivita namočených šňůr. Navíc se ve zbroji ráda zabydlovala všelijaká havěť, takže museli samurajové „udit“ brnění nad kouřem, aby se parazitů zbavili.

Podle historické zkazky byl jeden samuraj zasažen více než 60 šípy, ale jen 5 probilo zboj a způsobilo menší zranění. „Zbroj dovedla svého nositele dost kvalitně ochránit,“ říká Jakub Zeman. Když se bojovalo na blízko, často se útočilo buď sekáním do citlivých míst kolem krku, na vnitřní stranu šněrování, do podpaždí nebo do očí. Brnění bylo též náchylné k bodným útokům.  

Na počátku 18. století byl šlechtic Asano lstí donucen spáchat rituální sebevraždu. Z jeho 47 samurajů se tak stali róninové bez pána, kteří se však rozhodli svého velitele pomstít a zaútočili na rezidenci nepřítele. Povedlo se jim 19 mužů zabít a 22 zranit, přičemž ani jeden z nich nepřišel o život.

Poté, co Evropani přivezli do Japonska zbraně na střelný prach, přešlo se ze šněrovacího brnění na kyrys. Zastavil totiž lépe výstřel z muškety. Zbroj vážila stejně jako předchozí typ okolo 20 až 30 kilogramů. Vysoce postavení samurajové pak nosili zbroj nepraktickou, ale symbolickou. Často se totiž boje neúčastnili. Na výstavě se nachází také zdánlivě jednoduchá, ale kvalitní zbroj z 1. poloviny 18. století. Jde o nejlepší samurajskou zbroj v Čechách.

Další perly japonské historie

V galerii jsou navíc k vidění speciální bojové helmy. V boji na blízko byly velmi účinné. „Kvalitní helmu určitě nešlo v boji rozetnout,“ komentuje kurátor výstavy. Typickým rysem samuraje byly také obličejové masky. Přitom těch celoobličejových vzniklo jen velmi málo a navíc až v 19. století. Tvořila je hlavně ocel, výjimečně kůže. „Sám jsem v životě viděl jediný originál kožené masky,“ povídá kurátor. Chránily nositele před šípy, děsily nepřítele a skrývaly emoce samurajů. V galerii je toho k vidění ale o mnoho více.  

KDE: Bold Gallery, U Měšťanského pivovaru 6, Praha 7 - Holešovice

KDY: 20. května až 15. června 2022 od 14:00 do 18:00 

Video
délka: 01:51:48.50
Video se připravuje ...

Reflex podcast: Mistr bojových umění a japanolog Jakub Zeman Reflex.cz

Fotogalerie
29 fotografií