Autoři výstavy Kristýna Péčová, Eduard Herrmann a Filip Kraus zvolili 20 projektů, které vznikaly na UMPRUM napříč ročníky v oborech architektury, designu, grafiky, užitého a volného umění i na Katedře teorie a dějin umění.
„Naším cílem bylo představit i způsob práce a uvažování, stejně jako otázky, které si autoři a autorky při práci kladli. Chtěli jsme ukázat, že výzkumné strategie se nemusí týkat jen nejstarších a nejzkušenějších studujících, ale že je lze aplikovat třeba i v rámci školních zadání,“ říká kurátorka Kristýna Péčová. Samotná díla tak na výstavě doplňují ukázky a dokumentace zkoumání technologií a technik, rešerše deníky i záznamy vlastního pozorování.
Návštěvníci uvidí třeba kolekci porcelánových sošek Alegorie covidu Moniky Martykánové. Autorka nereagovala jen na aktuální situaci a řadu pandemických omezení. Za jejich vznikem stojí také studium historie, symboliky a zpracování klasických komorních plastik z porcelánu. Na soškách kurýra s jídlem nebo stříhání sebe sama ukazuje obecné zkušenosti z lockdownu a s kolekcí již uspěla v letošních Cenách Czech Grand Design, kdy získala titul Objev roku. Ve výstavě sošky doprovázejí fotografie historického porcelánu, které se vždy k jedné z Martykánové sošek tematicky či formálně vztahují.
Podobný způsob přemýšlení i přístupu vykazují skleněná přírodní zátiší Křehká scenérie Františka Jungvirta. Pro vznik objektů se inspiroval krajinou, kde vyrůstal, svou fascinací hmyzem a technologicky pak tradicí výroby skleněných modelů rostlin a živočichů rodiny Blaschkových z Českého Dubu z poloviny 19. století. Student Jakub Žanony zase prezentuje svůj projekt s prací na klasickém analogovém fotoaparátu, který celý do posledního šroubku tiskne na 3D tiskárně.
Vlastní zážitky a zkušenosti se studiem historie a specifického místa skloubil Darjan Hardi v knize Chazarský slovník. Ilustrátor oživil srbský experimentální román Milorada Paviće a čtenáře vtahuje do světa tří náboženství – křesťanství, islámu a židovství. Nejasnou hranici mezi realitou a fikcí dokresluje dokumentace z cest po stopách Chazarů v Srbsku, kterou autor podnikl.
Studující Katedry teorie a dějin umění své bádání zaměřili na dobu covidové pandemie, změn a pojmů, které do životů lidí přinesla. Kombinovali psané slovo s obrazem, propojili intelektuální práci s imaginací, kulturu s přírodou.
