14°C
„Když jsem v Austrálii poprvé viděl vombata, byl jsem z něj fascinován a vůbec mě nenapadlo, že bychom ho někdy mohli představit v Praze,“ řekl ředitel zoo Miroslav Bobek při představení nového obyvatele Darwinova kráteru. Právě do této expozice s vombaty již od začátku počítali jako s „vlajkovými druhy“. Spolu s tasmánskými čerty. Bobek poznamenal, že lidé se již roky ptali, zda se v Praze vombati někdy objeví. Ani se tomu nelze divit, protože vombat je podle něj mimořádně zajímavé zvíře.
Smutná zpráva z pražské zoo: Unikátní mládě ježury nepřežilo kritické období dospívání kvůli infekci
V Praze se zaměří na chov tasmánského poddruhu vombata, který se nyní včetně Prahy chová jen v šesti evropských zoologických zahradách. Cooper sem dorazil ze zoo v německém Hannoveru, kde se narodil loni v červenci. Je to první potomek tamního chovného páru – tříleté samice Mayi a pětiletého samce Kellyho.
Bude k vidění i přes den
Podle chovatele Davida Valy podědil charakterové vlastnosti po matce. „Je velice kontaktní,“ řekl. Díky tomu ho budou moci návštěvníci spatřit i přes den, přestože vombati jsou nejvíce aktivní spíše při soumraku nebo v noci.
Cooper je podle chovatele aktivní už po obědě, kdy vyráží na průzkum svého výběhu. Jeho nejoblíbenější potrava jsou batáty a kukuřice. V krmné směsi dostává také červenou řepu, petržel, řapíkatý celer a ovesné vločky nebo granule.
Zvířecí inženýři
Vombati patří mezi vačnatce a jsou nejbližší příbuzní koaly. Kromě Tasmánie obývají také vlhčí oblasti Austrálie. Dorůstají do délky zhruba jednoho metru a mají robustní tělo, což je typické pro zvířata, kteří si hloubí nory. „Vombatí nory bývají vyhloubené do půlmetrové hloubky. Běžně měří desítky metrů, ale někdy vytváří i systémy, které mají stovky metrů a několik vchodů,“ řekl kurátor chovu savců Pavel Brandl. Ukázalo se, že tyto chodby slouží i ostatním zvířatům, kteří se do nich schovávají například před požárem. „Je jakýmsi inženýrem pro ostatní druhy zvířat,“ poznamenal.
Podobně jako klokani, vyrůstají vombati ve vaku, akorát ho mají otočený dozadu, aby do nich nepadala hlína během jejich tunelování. Mláďata se samicí žijí až rok a půl, z toho ve vaku stráví asi 6-7 měsíců. Osamostatňovat se začnou zhruba v roce až v roce a čtvrt.
Krychlové bobky
Typické jsou pro ně také zuby, které jim dorůstají celý život podobně jako hlodavcům, protože se obrušují od trávy a ostřice, které tvoří základ jejich jídelníčku ve volné přírodě. S touto potravou také souvisí jejich typický trus, který má tvar krychle. „Žádný jiný savec na světě nemá takový tvar trusu jako vombati,“ dodal Brandl. Vombati si trusem značí svoje teritorium.
Dostane i partnerku
Zoologický náměstek Jaroslav Šimek prozradil, že Cooper ve svém výběhu nezůstane osamocen. „Počítáme s tím, že ke Cooperovi dorazí samice. Dovoz dalších tasmánských vombatů je plánován přímo z Tasmánie,“ řekl. Situaci ale komplikuje koronavirus, proto nelze zatím říci, kdy do Prahy dorazí.
Do Zoo Praha přicestoval ze zoologické zahrady v Hannoveru samec vombata obecného jménem Cooper. Návštěvníci ho budou moci vidět v Darwinově kráteru. Erlebnis-Zoo Hannover, Zoo Praha
