Expozice je rozdělena do několika částí. První zachycuje Havla a jeho blízké a spolupracovníky v roce 1989, především během sametové revoluce a při jeho nástupu do úřadu prezidenta. Další bloky připomínají například setkání s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou, dalajlamou, královnou Alžbětou II., papežem Janem Pavlem II. či bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem, ale i celebritami jako kapela Rolling Stones nebo hudebník Bob Dylan.
Zlatý hřeb
Jako „zlatý hřeb“ výstavy Pajer označil snímky související s přijetím České republiky do Severoatlantické aliance, což byl podle fotografa důležitý cíl Havlových snah. Pajer podotkl, že Havel prosazoval myšlenku, že Česko získá svobodu jedině, když se bude jako suverénní sebevědomá demokratická země integrovat do stávajících struktur, jako je Evropská unie a NATO, místo toho, aby je opouštělo. Pajer, který se s Havlem znal 30 let, také řekl, že koncepce výstavy má zdůraznit především jeho působení na Pražském hradě.
„Fascinoval mě tím, jak byl pracovitý a umanutý. On byl člověk, který měl svou myšlenku a za tou šel,“ zavzpomínal na Havla fotograf. „Nejvíce se mi na něm líbí to, že on prostě neříkal, jak to nemá být, ale vždycky říkal, jak to má být a dával člověku naději do života,“ podotkl.
Na Václava Havla na dnešní vernisáži zavzpomínal například i místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer, který také pracoval v Kanceláři prezidenta republiky, nebo manželka někdejšího Havlova mluvčího a nynější místostarostka Prahy 1 Eva Špačková (oba ODS). Výstava potrvá do 29. ledna příštího roku.
Busta Václava Havla od akademického sochaře Michala Blažka přečkala tornádo bez úhony. Hynek Zdeněk
