Nejstarší zmínky o Libni najdeme už v Kosmově kronice i dalších jeho textech, ve kterých se v souvislosti s vojenským tažením krále Břetislava poměrně často zmiňuje o potoce Rokytnice (dnes Rokytka, pozn. red.), u kterého vojsko tábořilo. Podle autora knih o historii Libně Josefa Tomeše se však první nezvratné důkazy, o existenci Libně nalézají až v písemných pramenech z roku 1363
„Lze tedy předpokládat, že osada Libeň vznikla poblíž dvou tvrzí, které stály na přelomu 13. a 14. století podél potoka Rokytnice. Na místě jedné z nich nyní stojí Libeňský zámeček, druhá tvrz stála na opačném, tedy levém břehu v místech nynějšího Podvinní,“ píše se v knize Městská část Praha 9, Libeň od výše zmiňovaného autora Josefa Tomeše.
„Na Libeňském zámku pobývala například císařovna Marie Terezie, před svou korunovací na českého krále zde přespal císař Leopold II., byl zde uzavřen tzv. libeňský mír mezi císařem Rudolfem II a jeho bratrem Matyášem, zámek sloužil 220 let jako letní sídlo primátorů Starého Města pražského,“ shrnuje historii Libně mluvčí městské části Praha 8 Martin Šalek. Právě Starému Městu pražskému byla Liběň v roce 1622 prodána. Tehdejší majitelé, rodina Nosticů ji prodali za 82 000 zlatých
Průmyslové předměstí
Největší rozmach Libně nastal v 2. polovině 19. století, kdy se postupně z malebné vesničky začalo stávat průmyslové předměstí Prahy, což mělo na její budoucí vývoj zásadní vliv. „Roku 1832 byla na rozsáhlém pozemku někdejší vinice Švábka mezi Palmovkou a karlínskou Invalidovnou vybudována strojírna firmy Ruston a spol, která se posléze stala jedním z největších strojírenských podniků v celé rakousko–uherské monarchii,“ stojí v Historickém atlase měst, který vytvořil Historický ústavu Akademie věd České republiky. Rustonka vyráběla především velké parní stroje, lodě nebo mostní konstrukce. Libeňskému rozvoji výrazně pomohla i nová železniční trať vedoucí z Prahy rovnou do Vídně.
Díky průmyslovému rozmachu začala být Libeň mnohem hustěji osídlená, až byla v roce 1889 povýšena na město. Svoji samostatnost si však „neužila“ příliš dlouho, v roce 1901 se stala součástí Prahy jako její osmá městská část. Její velký rozmach zastavila až 1. světová válka. Do osudů obyvatel Libně také výrazně zasáhla i 2. sv. válka. Vždyt úspěšný atentán na říšského protektora Reinharda Heydricha byl spáchán právě v ulicích Libně. Dnes tuto vojenskou operaci připomíná velkoformátová malba nedaleko tramvajové zastávky Vychovatelna.
Víkendová oslava
120leté výročí připojení Libně k Praze si místní připomněli během posledního srpnového víkendu. „Myslím, že pořekadlo Žižkovu a Libni, zdaleka se vyhni, už dávno ztratilo význam. Jsem celoživotní libeňák a mohu směle říct, že Libeň je krásná čtvrť a dobrá adresa k bydlení i práci,“ řekl na úvod oslav starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS). Sobotní oslavy si tak užily především děti, pro které byl připravený skákací hrad, rodiče zas jistě potěšil koncert kapely Šlapeto.
