18°C
Mládě ježury je staré 143 dní a zatím tráví veškerý svůj čas v noře, kam ho pravidelně chodí krmit jeho matka a chovatelé ho ukázali jen krátce při vážení. Dnes má už 770 gramů a měří zhruba 20 až 25 centimetrů. Dospělé ježury se dorůstají až do délky 45 centimetru a váží až pět kilo. Od začátku července, kdy ho zoo poprvé představila po vylíhnutí, přibralo více než půl kila.
Pohlaví je zatím neznámé
Zatím se ani neví, zda se jedná o samce nebo samici, už ale dostalo jméno Vrána. „Nevíme jestli ten Vrána nebo ta Vrána,“ řekl ředitel zoo Miroslav Bobek.
Pohlaví se chovatelé dozví až zhruba po roce od narození mláděte. Jméno podle ředitele zoo dostalo mládě po hokejistovi Jakubovi Vránovi, který během mistrovství světa v hokeji v okamžiku, který byl v rozhodujícím okamžiku odchovu mláděte, se stal nejlepším hráčem jednoho ze zápasů.
Bobek také připomněl, že latinsky se ježura označuje Echidna, dodnes se tak jmenuje v angličtině. Název pochází z řecké mytologie. „Echidna byla napůl žena, napůl had,“ vysvětlil. Ježury jsou totiž společně s paježurami a ptakopysky jediní savci, kteří kladou vejce, což je přibližuje spíše k plazům a proto je podle něj tento název výstižný.
Význam odchovu přiblížil kurátor chovu savců Pavel Brandl. V Praze se chovaly ježury desítky let, ale nikdy se rozmnožovaly. „Za celé minulé století se v Evropě podařilo odchovat jednu jedinou ježuru,“ poznamenal. V 21. století se podařilo je odchovat ve třech evropských zahradách, pořád je to ale něco velmi výjimečného.
Odchov trvá až 9 měsíců
Mláděti se podle chovatele Davida Valy daří dobře, i když odchov byl od začátku náročný. Ježury mají podle něj velmi osobitou péči o mláďata. Poté, co snesou vejce, se a pak se 10 dní inkubuje na břichu. Po vylíhnutí se vyvíjí v matčině vaku a živí se mateřským mlékem.
Ve vaku žije prvních 8 týdnů, pak zůstává ještě řadu měsíců v hnízdě. „Odchov ještě není hotový, mláďata se vyvíjí velmi dlouho. Podle australských údajů to trvá 7 měsíců, podle evropských zkušeností až 9 měsíců, než je odstavené od matky,“ doplnil kurátor chovu Pavel Brandl.
Každý ve své noře
Typické je, že pak nežije spolu s matkou. „Interval mezi kojením může být až 10 dní. Samice s ním netráví čas v hnízdě. Odloží ho a jde si do jiné nory. Momentálně má odstup čtyř až pěti dní, kdy se za ním staví, nakojí ho, mládě hodně přibere, ale potom se k němu nevrací,“ popsal jejich chování chovatel David Vala.
Zajímavostí je, že ježury sice patří mezi savce, ale nemají struky, mládě mléko tedy spíše olizuje ze zvláštního mléčného políčka. Vývoj mláděte sledují chovatelé na kamerách a mají ho tedy detailně zmapovaný a vzniklo i něco jako deník jeho vývoje.
Matka ho zahrabala do písku
Popsal i zkušenost, která chovatele velmi překvapila. „Když mládě mělo něco kolem 300 g tak ho samice v noře zahrabala pískem. Když jsem to viděl na kamerách, tak jsem hned vyběhl, jestli je v pořádku, začal jsem ho vyhrabávat a vynesl jsem kýbl mokrého písku,“ řekl chovatel.
„Představte si tvorečka a na něm 30 až 4 kilo písku smíšeného se zeminou v jakési komůrce, které si tam to mládě udrží. Ježury fungují opravdu v neuvěřitelných situacích,“ poznamenal kurátor chovu Pavel Brandl. Ukázalo se, že to nejspíš jejich přirozené chování, kdy matka chce mládě ochránit.
Zahrabávání se do písku je typický obranný mechanismus ježur. Zahrabou se tak, že z nich na povrch trčí jen bodliny. Dokáží se také během okamžiku stočit do klubka. Jejich hlavní potravou jsou mravenci, termiti nebo hmyzí larvy. Pro jejich dobývání ze země jsou ježury vybavené ostrými drápy a typickým protáhlým nosem.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nočního tvora, není ježura přes den příliš k vidění. Zoo připravila několik termínů, během kterých si budou moci návštěvníci prohlédnout mládě při vážení. Probíhat bude vždy v 14:30, poprvé budou moci ježuru lidé spatřit 29. srpna a poté 5., 12., 22. a 26. září.
