Největší expozice dějin 20. století: V Národním muzeu vystavují zakrvácený metál Ferdinanda d‘Este, sveze vás výtah času

Expozice mapuje historii od roku 1914 do roku 2004. Velký důraz klade na architekturu expozice a hlavně osobní prožitek. „My jsme se snažili ukázat, že dějiny 20. století je i každodenní život. To, co obyvatelé žili každý den ve svých domácnostech, co je potkávalo na ulicích, co prožívali v práci nebo když šli za kulturou,” popisuje Marek Junek, jeden z autorů expozice.

Práce pro 60 lidí na 8 let

Celá výstava se připravovala 8 let. Poslední roky a měsíce se fyzicky uvedla k životu. Na tvorbě se podílelo celkem 60 lidí. Vnitřek je rozdělen na 4 části: veřejný prostor, “poloveřejný” prostor představený třeba koloniálem, soukromý prostor a své místo má zvlášť i politika.

Předměty za sklem i v prostoru vypráví příběh bouřlivého 20. století. „Expozice využívá nejmodernější multimediální nástroje, aby návštěvníka doslova vtáhla do svého děje,” říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Na jediném místě se ocitnete v zákopech, nostalgicky projdete několika dobovými byty a po schodech můžete vejít i do prvorepublikového krejčovského salonu Bárta.

Osahat si prezidenta 

„V expozici máme řadu interaktivních prvků, které jsou cílené hlavně na děti,” vysvětluje Marek Junek. Mezi takové patří třeba plastické zmenšeniny hlav prezidentů, na které si člověk může sáhnout či interaktivní tabule graficky zpracována ve stylu Oprásků sčeskí historje. Po chvilce klikání si zájemce může vytvořit svůj stylový volební plakát. 

Na návštěvníka v nitru budovy dále čeká nevšední výtah časem – “časozdviž”. Jedná se o jedinečnou audiovizuální technologii, která člověka obklopí ze všech stran, vytvoří iluzi cesty časem a seznámí ho s klíčovými okamžiky 20. století. Návštěvník se cítí jako při šílené cestě výtahem. Dunění cítí i z podlahy.

Od “první světové” až po EU

Návštěvník začne prohlídku první světovou válkou a první republikou. Hned na začátku leží pod zemí za sklem kufr I s videem symbolizující pohyb obyvatel v dané etapě. Z vitríny zajímavě vyhlíží první protézy pro zraněné vojáky. Člověka uchvátí pohled na další ze vzácných exponátů, první československou zlatou medaili z roku 1924 od sportovního gymnasty Bedřicha Šupčíka. Symbolem protektorátu je pak ohořelé břevno z Lidic a prostřelená helma jednoho z pražských povstalců.

V poválečné éře člověka zaujme top exponát obraz Emila Filly s názvem Svářeči. Na místě se nachází také typická výloha obchodu za socialismu s dobovými výrobky. Výstava volně přechází do dlouhého totalitního utrpení. „Prezentujeme nejen sociální kulturu, ale také otázku samizdatu a pašování,“ povídá Marek Junek. Dominantními tématy jsou dále kultura a sport.

V „devadesátkách“ visí za sklem vitríny typický fialový oblek porevolučního „byznysmena“ a pod ním leží několik soudobých mobilních telefonů. „Důležitý je soukromý prostor. Ukazujeme, jak lidé žili ve svých bytech,“ popisuje Junek. K vidění je studentský byt, koupelna s první antikoncepční pilulí nebo kuchyň. Návštěvníci mohou prozkoumat také skryté prostory. Do jedné se vchází skříní, do druhé knihovnou.

Politické dějiny jsou od zbytku výstavy odtrženy a prezentovány samostatně. K jejich návštěvě musí člověk vyšplhat po schodech, nebo se svézt výtahem. V řadě jsou vedle sebe vystaveny historické busty z průběhu celého 20. století. Nechybí ani Václav Havel nebo Václav Klaus. Ve stěně výstavu doplňují malé skleněné portréty osobností, jimž se bust či soch nedostalo.

Trable se salonem Bárta a ledový Václav Klaus

Když získalo muzeum do sbírky salon Bárta, nevědělo, jak je velký. Byl totiž rozložený na opravě u restaurátorů. „V okamžiku, kdy se složil, jsme zjistili, že se nám sem nevejde. Byla na tom založena třetina expozice a tak jsme museli část výstavy změnit,“ směje se Junek.

Přemýšlelo se také o ledové bustě Václava Klause, která by odkazovala k jeho neschvalně známém výroku o neexistenci globálního oteplování. Před návštěvníky by se busta z ledu roszpouštěla. Z plánu nakonec sešlo kvůli nákladům.

Muzeum je otevřené každý den od 9 do 18 hodin. Základní vstupné je za 300 Kč, snížené potom za 200 Kč. Vstupenky je možné zakoupit on-line, v automatu nebo na pokladně.