14°C
Výstavu nazvanou chcisevkliduvyspat! iniciovala zastupitelka Prahy 1 Bronislava Sitár Baboráková (ANO), která je zároveň předsedkyní Výboru proti vylidňování centra a pro podporu komunitního života. Problematice krátkodobého ubytování se dle svých slov věnuje už sedm let, přičemž poslední dva roky má možnost proti němu bojovat i nejen coby obyvatelka Prahy 1, ale též jako komunální politička a členka současné koalice.
„Lidé tohle téma bohužel podceňují. To je jako v případě zlomené nohy. Pokud ji nemáte zlomenou zrovna vy, tak tu bolest necítíte,“ myslí si Baboráková. Výstava má podle jejích slov ukázat vizuální negativní dopady krátkodobého pronájmu – tedy nejčastěji se jedná o rušení nočního klidu, nepořádek na ulici a před domy, tu a tam i výtržnosti opilých zahraničních turistů.
K vidění jsou na ní autentické výpovědi skutečných lidí. „Stává se, že každé tři dny přijíždí do domů v historickém centru nové party lidí, které není možné usměrňovat. To by měli dělat ten majitelé, ale ti to zpravidla nedělají,“ krčí Baboráková rameny. „Bojím se v našem domě pouštět dcery ven, když nevím, kdo zase přijede, a co s ním udělá alkohol,“ zní jedno z mnoha vyjádření na venkovním panelu, které budou k vidění do 14. září.
Lidé nevědí, co dělat
Hluk, ztráta bezpečí, ztráta soukromí, ztráta komunitního života. „Ti lidé, kteří se v Praze 1 narodili a vyrůstali, už toho mají dost, a pro všechny tyto problémy se nakonec odstěhovávají,“ podotýká Baboráková. Jejím slovům dává za pravdu opoziční zastupitel Pavel Nazarský (Piráti), který v letech 2018 až 2020 vykonával post místostarosty s gescí právě pro problematiku krátkodobého ubytování. „Dle posledních dat mohu odhadovat, že v Praze 1 žije posledních zhruba 6 tisíc obyvatel,“ uvedl pro Blesk.cz. Přihlédneme-li k výsledkům sčítání lidu z roku 2011, statistika tehdy uváděla počet více než 30 tisíc obyvatel, což by znamenalo, že drtivá většina na území Prahy 1 pouze vykazuje trvalé bydliště, ale žije jinde.
V případě nejrůznějších negativních jevů je na místě volat buď státní nebo obecní policii. Podle Baborákové se však lidé na tento problém bojí poukázat. Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN), který má v gesci bezpečnost, její slova potvrzuje. „Hovoříme zvláště o obyvatelích domů, které ovládá společenství vlastníků jednotek, kteří nějakým způsobem utlačují tu menšinu, která v domech doteď žije, na rozdíl od těch vlastníků, kteří žijí jinde,“ podotýká.
Samotný zásah mužů zákona ale vnímá Hejma také jako složitý. „K rušení nejčastěji dochází v brzkých ranních hodinách, často jde o opilé cizince, kteří vzbudí a ruší řekněme starší dámu, co se v dané chodbě bojí vyjít na chodbu, aby ten problém řešila okřiknutím. Nedivme se jí. Sama pak neví, jaké možnosti má, protože se bojí,“ vysvětlil Hejma. „Ke všemu je to ale i legislativní problém, protože cizinci jsou zde přechodně, nemusí u sebe mít doklady, takže je složité je ztotožnit.”
Které části Prahy 1 problémem krátkodobých pronájmů nejvíce trpí? „Vím, že problém na Malé Straně je menší než na Starém a Novém Městě, které je asi nejvíce postižené, zejména lokalita v okolí Dlouhé ulice,“ uvádí Baboráková. „Nejhorší situace je bohužel historicky v domech, které jsou obsazeny vlastníky, kteří zde trvale nežijí,“ doplnil starosta Hejma s tím, že skutečně asi nejhorší situace je v okolí Dlouhé.
Problém sužuje i širší centrum
Že se negativní jevy krátkodobých pronájmů netýkají pouze historického jádra města potvrdil pro Blesk.cz také senátor pro Prahu 2 a 3 Marek Hilšer. „Situace v Praze 1 je možná nejhorší, ale dotýká se i širšího okolí centra,“ myslí si. Podle něho Praze škodí to, že nevznikají nové hotely, nicméně do města proudí každoročně stále větší příliv turistů. Na situaci by se podle něho mohlo v negativním slova smyslu podepsat i rozšíření Letiště Václava Havla o novou ranvej, což je záměr, který je dlouhodobě diskutován, a jehož uskutečnění by do Prahy mohlo přivést ještě větší masu zahraničních cestovatelů.
Zákon už se připravuje
Sám Hilšer se prý situaci zabývá na celostátní úrovni coby zákonodárce. „Chystáme se navrhnout zákony, které se budou snažit o regulaci krátkodobých pronájmů. Byť existují paragrafy, které by se na řešení daného problému daly použít, úřady na všech úrovních je odmítají řešit, hájí se, že nemohou, a jako důvod uvádí nedostatečnou legislativu,“ uvedl s tím, že právě z toho důvodu má na stole nový zákon, který hodlá v řádech měsíců předložit v senátu. „Půjde o zákonné zmocnění obcím, aby si samy mohly klást pravidla pro krátkodobé pronájmy,“ uzavírá.
