9°C
Michael Kocáb měl myšlenky o sepsání převratných okamžiků Sametové revoluce už dlouho. „Jsem moc rád, že jsem se k tomu nakonec dokopal. Poprvé mě to napadlo hned v 89, ale nějak jsem neměl vůli,“ řekl při zahájení autogramiády autor. A co ho vlastně donutilo? „V poslední době jsem zaregistroval, že se o Sametové revoluci objevuje spousta nepravd a bohužel v tom mají dost často prsty hlavně novináři. Proto doufám, že i jim moje kniha pomůže, aby se v tehdejší složité situaci zorientovali, a taky jsem to chtěl sepsat pro svoje děti, aby věděly, co tenkrát táta dělal."
Iniciativa MOST
V knize Vabank Kocáb pracuje s dosud nezveřejněnými dokumenty. „Kniha přináší přesný pohled do zákulisí Sametové revoluce. Za celou dobu se nikdo neozval, že bych se vyjádřil nepřesně, nesetkal jsem se s vůbec žádnou obsahovou námitkou. Z toho mám velkou radost, protože jsem původně myslel, že se tak zamotaným obdobím nikdy nemůže prokousat a podat ho tak, aby bylo pochopitelné i pro ty, kdo ho nezažili,“ vysvětluje Kocáb
Autor v knize nejenom popisuje dějinné události té doby, ale prokládá je samozřejmě osobními zážitky, protože u všech důležitých jednání byl. Když s Michalem Horáčkem založili iniciativu MOST, inspirovali se především tehdejšími tzv. Polskými kulatými stoly. „Náš cíl byl především dostat k jednomu stolu tvrdé jádro disentu v čele s Václavem Havlem a tehdejší politickou reprezentaci v čele s předsedou Vlády Adamcem. To se nám shodou okolností opravdu povedlo a najednou jsme byli v centru veškerého dění. Dodnes si vlastně velmi vážím toho, že oni věděli, že chceme definitivní konec komunismu a přesto byli ochotni jednat,“ vypráví.
Projev před Nejvyšším sovětem
Kocáb se také velmi angažoval při odsunu sovětských vojsk. Sám přiznává, že jeho nespoutaná duše rockera a neformální vystupování, mu kolikrát při jednáních pomohlo. A že to kolikrát byly opravdu svízelné situace. V roce 1991 navštívil společně s Dubčekem Sovětský svaz, kde měl mít právě Alexander Dubček rozsáhlý projev před Nejvyšším sovětem (to byl nejvyšší orgán státní moci v Sovětském svazu pozn. red.). Ten ale na projev nedorazil, a tak to vzal na sebe Kocáb. Nepřipraven, musel improvizovat. „Když si na to dneska vzpomenu, vůbec nechápu, jak jsem tam před těch 3000 sovětských komunistů vůbec mohl vylézt. Ale doba si to žádala, odpovědnost za Československo byla tak velká, že nešlo ponechat nic náhodě. Tak jsem zkrátka šel a něco jim tam řekl. Dodnes vlastně nevím pořádně co," vypráví neuvěřitelnou historku Michal Kocáb.
Takovýchto vzpomínek je kniha plná. A má ještě jednu zajímavost. Pokud je v knize přepsán rozhovor s komunistou, je text v červeném rámečku. Pokud je to rozhovor s komunistou, který se přidal na stranu Občanského fóra a Mostu, je text označen fialově.
Zpěvák nebo politik?
Michael Kocáb je český hudební skladatel, zpěvák a politik. Ještě během studií v roce 1977 založil kultovní skupinu Pražský výběr. Na počátku 90. let dvacátého století byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR a předsedou parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa. V letech 2009–2010 byl ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky ve Fischerově vládě. V roce 2012 na rodinném pohřbu bývalého českého prezidenta Václava Havla se usmířil s Michalem Pavlíčkem a dali kapelu Pražský výběr znovu dohromady. Kocáb také působí jako autor písní, komorních děl i filmové hudby (mj. je držitelem Českého lva za rok 2004 za film Král zlodějů).
