Netradiční výlet do minulosti dnes mohli zažít lidé u Karlova mostu. V rámci festivalu Flašinet žije! se tam totiž sjeli hráči na kolovrátek z různých koutů Evropy, aby všem zvídavým návštěvníkům připravili nejen unikátní hudební zážitek, ale i podívanou lahodící očím – flašinety, které jako nástroj vznikly už v 16. století, zpravidla totiž vznikaly ručně s nejvyšší pečlivostí a citem pro detail.

Strojky se pak v 18. století rozšířily do Evropy, kde se staly oblíbenou zábavou vyšší společenské vrstvy. Na přelomu 19. a 20. století si pouličním hraním na flašinet vydělávali lidé na obživu. „Flašinetáři byli žebráci, kteří si hraním vydělávali na skromné živobytí. Lidi se nad nimi smilovali, protože neseděli na ulici jen tak a nežebrali, ale třeba hráli a zpívali,“ prozradil český flašinetář Jan Bondra, jenž na „strojky“ hraje veřejně 12 let.

ŽIVĚ: Flašinetáři koncertují u Karlova mostu:

„Musí se tomu propadnout jako koníčku, protože je potřeba tomu věnovat hodně po časové i finanční stránce. Je to moc hezký pocit, když máte radost a vidíte, že i lidi mají radost, to člověka naplňuje,“ uvedl Jan. K flašinetu se dostal přes profesi varhanáře, kterou zastává více než 30 let. „Řemeslo varhanáře má k flašinetům nejblíž, protože oba nástroje mají píšťaly a u obou se pracuje se vzduchem,“ dodal. Otáčením kličky flašinetáři přemáhají odpor měchů. Podle Bondry je proto třeba určitý cvik - začátečník by zřejmě z nástroje vyloudil jen trhané melodie. „Většina lidí točí moc rychle, proto doporučuji, aby si tu písničku zkusil při hraní potichu zpívat,“ radí Bondra. 

Ač to může neznalým připadat jako hotové sci-fi, na flašinet se dá podle Bondry zahrát cokoliv – vážná hudba i třeba lidové písně. Koníček to ale není levný. Jeden takový přístroj stojí od šedesáti tisíc korun výš.

V kostele svatého Mikuláše i na Karlově mostě se sešli flašinetáři z Česka, Slovenska, Německa, Polska, Slovinska, Rakouska a Francie. „Ve Francii je tradice s klasickou hudbou zpívat,“ řekla flašinetářka Jocelyn Cochardová z Francie, která svou hru na mechanický nástroj pěvecky doprovázela. Se svým manželem flašinetářem přijela na festival popáté. „Flašinetářství je v naší rodině tradice. Můj syn pro nás píše noty a my hrajeme už deset let,“ dodala. Další, tentokrát poslední vystoupení je čeká v 19:00 v Českém muzeu hudby. 

Do tajů flašinetů

Právě tam si návštěvníci od 10 do 19 hodin mohou prohlédnout flašinety a hrací strojky, které má Národní muzeum ve svých sbírkách. Zároveň bude otevřená stálá expozice a krátkodobá výstava Import / Export / Rock’n’roll. Po koncertě v muzeu hudby pak dají hudebníci zvědavým návštěvníkům nahlédnout do tajů svých strojků a odpoví na všetečné otázky. Hru na flašinet bude dokonce možné si vlastnoručně vyzkoušet. 

Mechanické hudební nástroje představují unikátní spojení řemeslného umění a techniky. Ve snaze o zvukové zpestření a obohacení napodobováním více nástrojů i celého orchestru vznikly různé typy orchestrionů. Nejpodstatnější součástí každého mechanického hudebního nástroje je hrací válec, ale samotný zvuk mohou vydávat třeba pružné zoubky ocelového hřebene, píšťaly, různým způsobem rozeznívané struny či perforovaný papír.

Fotogalerie
26 fotografií