Jistě se mezi Pražany najdou pamětníci, kteří vzpomínají na nezarostlé a nezastavěné svahy nad Trojským zámkem. K 1. lednu 1969 na místě, kde se nachází dodnes, vznikla botanická zahrada, která se zakrátko stala pýchou celého města, jehož nejširší veřejnosti otevřela své brány v roce 1992. „Původně se počítalo, že bude větší,“ prozradil Černý. Před 50 lety se totiž odhadovala rozloha sahající k 160 hektarům. Zahrada tím měla „spolknout“ prakticky velikou část trojského území. Nakonec se však „uskrovnila“ na dnešních 32 hektarů.
V neustálém vývinu
„A ty už se v nejbližší době navyšovat nebudou,“ uvádí ředitel. I přesto se v zahradě do budoucích let dají očekávat novinky, rekonstrukce, modernizace a nadto ještě rozšíření nejrůznějších expozic. Přibudou tak nové druhy k vidění. První „na ráně“ má být nová Expozice hajních a stínomilných rostlin mírného pásma, které již vzniká.
„Cílem expozice je představit veřejnosti botanické druhy a kultivary stínomilných trvalek, hajní cibulnaté a hlíznaté rostliny, liliovité a aronovité rostliny, zemní orchideje, dále lesní popínavé rostliny, kolekce kapradin a stálezelených dřevin,“ vyjmenovala kurátorka hajních rostlin Iveta Bulánková.
Vodopád nad Vltavou
Bohumil Černý dále uvedl, že vývoje je expozice věnovaná středomořským rostlinám. „Zde plánujeme tzv. tranšeje, což jsou útvary, které mají evokovat rozpadlé domky ve Středomoří,“ přiblížil ředitel. Do nich by botanici rádi umístili chladucitlivé rostliny. Přibýt by taktéž měl kaňon v přirozené erozní zóně. Protékat by jím měla říčka, a počítá se dokonce s malebným vodopádem! Po plánovaných úpravách ředitel odhaduje, že by se jejich počet mohl navýšit až dvojnásobně.
Gratulace vínem a knihami
Každých 50 let se slaví v okázalém a jedinečném stylu. Ani v Botanické zahradě tomu není jinak. Více než na vlastní oslavu se však pracovníci soustředili na veřejnost. Ti totiž nejvíce ocení projekty, které v rámci jubilea vznikly.
Prvně se jedná o nové knihy Příběh trojské botanické zahrady a Vinice sv. Kláry 365. Jedna se zabývá padesátiletou historií zahrady, jejími začátky, úspěchy a vývojem. Druhá pojednává o celoroční práci vinařů na památkově chráněné vinici sv. Kláry, která rok co rok produkuje jedinečná vína špičkové kvality. Některé ročníky se dočkaly ocenění i v zahraničí.
Právě z těchto vinic, které jsou v Praze jedny z nejstarších dosud fungujících, pochází i „narozeninové“ víno Natalis. Z latiny „narozeniny“. Vedoucí vinice sv. Kláry Vladimíra Egertová uvedla, že se jedná o víno ze tří odrůd. „Muškát moravský, Ryzlink rýnský a Sauvignon,“ vypočítala. „Je to takové sladké příjemné letní víno. Má totiž jen 10 % alkoholu.“
