První poštovní známka spatřila světlo světa roku 1840. Samotná filatelie se zrodila záhy jako záliba těch nejobyčejnějších lidí. „Upotřebené známky nestály nic. Učitelé v řadě zemí to považovali za předmět, který by dětem mohl přiblížit vlastivědu, dějepis, zeměpis nebo přírodopis,“ vysvětlil tehdejší praktiky František Beneš, filatelista, který je zároveň místopředsedou organizačního výboru právě probíhající výstavy Praga 2018.

Bylo vlastně jen otázkou času, než ve sbírání známek někdo najde potěšení. Úzce to totiž souviselo s tím, že do každé rodiny a na úřady tehdy chodilo mnoho dopisů. „Známky z těchto dopisů končily u dětí a řada z nich, když dospěla, u této záliby zůstala,“ popsal František Beneš zrod filatelie.

Sbíral domácí i „Pepík“

Po ukončení první světové války roku 1918 nabralo sbírání známek na takové intenzitě, že mohla být řeč o světově nejrozšířenější zálibě. „Říkalo se o ní, že je to koníček králů. Ale také je na tom krásné, že ve stejném domě mohl známky sbírat v prvním patře pan domácí, pan rada a v suterénu domovníkovic Pepík – a oba byli filatelisté. Jeden to sbíral za šestáky, druhý za tisíce. To v jiných oborech možné není,“ uvedl odborník.

Video
délka: 03:51.89

František Beneš o historii, vývoji a současnosti fenoménu sbírání poštovních známek Daniel Vitouš

František Beneš vysvětluje potřebu sběratelství jako jakýsi odkaz dávné lidské historie, kdy se naši předkové dělili na lovce a sběrače. „Někdo rád loví ryby, to jsou potomci lovců. Sběračů bylo víc, někdo dnes sbírá odznaky, známky, mince nebo houby. To jsou potomci sběračů,“ řekl s úsměvem filatelista.

Filatelie budoucnosti

V moderním světě, kdy postupně ubývá listovních zásilek, se zmiňovaný obor musí vypořádat s řadou změn. Malé děti se už tolik nedostávají do fyzického kontaktu s poštovními známkami, a tak u nich nevzniká podobná vášeň a nadšení pro věc, jako tomu bylo u generací před nimi. Filatelistické svazy a kluby se nyní snaží přicházet s novými přístupy, jak v lidech tuto radost pro sbírání známek opět rozdmýchat.

„V Rakousku kdysi úplně opustili koncept budování filatelistických kroužků dětí a zaměřili se na čerstvé důchodce. Skutečně to mělo úspěch. Ukázalo se, že sbírání lidi zajímá v každém věku. To je teď náš hlavní úkol, upozornit veřejnost na to, že tu je možnost sbírat známky. Je to zvláštní bratrstvo, které má své zásady. Je mi to velmi sympatické. Sám jsem filatelistou od 6 let, každému bych to vřele doporučil. Je to úžasná záliba,“ dodal František Beneš.

Fotogalerie
28 fotografií