Aktivisté a architekti ze spolku Prázdné domy začali upozorňovat svou databází opuštěných míst proto, že dlouhodobě prázdný dům představuje pro svou lokalitu potíže: přitahuje negativní sociální jevy a snižuje hodnotu okolních nemovitostí.

Zastavují se nové a nové plochy, přitom v centrech měst čekají na své využití prázdné nemovitosti. Nikdo netuší, kolik chátrajících nemovitostí se ve městech nachází, protože žádná databáze nevyužívaných objektů dosud neexistovala,“ vysvětluje Petr Zeman, jeden ze zakladatelů Prázdných domů. 

Spolek Prázdné domy si situaci v Praze monitoruje sám, protože žádné oficiální statistiky neexistují, a databáze se postupně zvětšuje. „Dle našich informací je situace v podstatě setrvalá, což je dáno tím, že v našem seznamu jsou jen budovy bez dlouhodobého využití. V současnosti máme v Praze evidováno 480 objektů, z toho je 333 je objektů bytových. Neevidujeme samostatné bytové či nebytové prostory, takže nevíme, které budovy jsou poloprázdné. Na druhé straně jako prázdné započítáváme i ty objekty, které mají využívaný pouze parter budovy (přízemí, pozn. redakce),“ vysvětluje, jak databáze vypadá. Prázdných domů tak může bý v hlavním městě více než 500.

Nejvíce opuštěných míst

Prázdné budovy nejsou jen dominantou okrajových částí. „Klasickým příkladem parter budovy je třeba dům U Stýblů na Václavském náměstí, který je prázdný od roku 1994,“ upozorňuje na jednu z mnoha takových budov. V databázi najdete pěknou sbírku poloprázdných a prázdných domů zejména v Praze 1, Praze 2 a Praze 5
 
Pokud ale budeme mluvit o plošném rozsahu, tak to jsou bývalé průmyslové areály, jako jsou např. Vysočany. Pro město není ničivé, když je v ulici jeden prázdný dům. Když je ale takových prázdných objektů na jednom místě víc, máme zaděláno na vyloučenou lokalitu. Jako příklad musím uvést Duškovu ulici na Smíchově,“ doplňuje Zeman.

Kdo za to může?

Co vede k tomu, že jsou budovy prázdné a poloprázdné? „Důvody se různí... Od sporných dědických řízení přes kalkulaci s tím, že se objekt nechá zchátrat, potom se strhne a využije se jako stavební pozemek, dále může být dům ve vlastnictví zahraničních vlastníků, kteří ho drží pouze jako investici a neinvestují do něj, či jde o nepovedenou privatizaci. Takže důvody jsou různé, ale město a jeho městské části by měly mít největší zájem na vyřešení tohoto problému, protože prázdný dům představuje problém pro celou lokalitu,“ vysvětluje Zeman, proč pravidelně pořádá se spolkem vycházky po těchto místech.

Mapa pro squattery?

Mapa ale někdy bývá i vnímána negativně, jelikož může sloužit jako návod pro squattery, kde se nově usadit. „Z jejich strany jsou zase občas slyšet výčitky, že mapa umožňuje policii se lépe na obsazování připravit. Musím odmítnout oboje,“ stojí si za svým Zeman, který ale vyloženě počínání squtterů nevnímá tak negativně. 

My považujeme squatting za poslední možnost, jak na prázdný objekt upozornit. Za protest, který je na nebo za hranou zákona, ale nikoliv za hranou morální. Na druhé straně si ale moc přejeme, aby nešlo o řešení jediné, lepší by bylo využívat objekt legálně,“ vysvětluje. Prázdné domy naopak svým počínáním propagují institut dočasných pronájmů, který umožňoval využívání objektů, u nichž není určen vlastník (je veden soudní spor).

Fungovalo by to tak, že při určení vlastnictví by byl předběžně určen takzvaný správce objektu, který by nemovitost pronajímal, a získané peníze z pronájmů by byly uloženy na zvláštním účtu. Po rozhodnutí sporu by peníze připadly tomu, kdo by spor vyhrál,“ vysvětluje na závěr Zeman možné řešení u těchto chátrajících míst.

Pokud máte chuť vydat se s Prázdnými domy na stezku opuštěných míst, sledujte jejich web, kde uvádí plánované akce.

Fotogalerie
16 fotografií