10°C
Jan Zrzavý vždy říkal, že česká krajina je temná a má za sebou temný osud. Právě to byl pro něj důvod, aby ji nemaloval. „Ke krajině se naučil přistupovat až při cestě do Bretaně, kde byla také chudá země,“ popisovala umělce kurátorka výstavy Martina Vítková při procházení místnostmi s obrazy, na kterých je možné vidět pestrobarevné krajiny.
Krajinka s nevzhlednými stromy
„Ne každý ví, že měl velké potíže namalovat stromy,“ prozradila kurátorka. Právě na cestách se ale osmělil a začal malovat i přírodní motivy, které však realitě příliš neodpovídaly. Do Francie se tehdy natolik zamiloval, že si tam i pořídil dům. Od roku 1948 o něm takřka nebylo slyšet. Tehdy totiž kolovala v uměleckých řadách informace, že je Zrzavý netalentovaný. »Netalentovaně« si tak pro sebe maloval a kreslil vždy v noci po paměti.
Krajina Jana Zrzavého je dle kurátorky jevištěm, kam ještě nepřišli lidé, nebo scénu právě opustili. Zrzavý přistupuje k obrazu jako k zátiší, kdy domky, lodě i stromy zasazuje do obrazu jako jablka na podnos. Výstava se soustředí na několik jeho okruhů - kresby, které začal tvořit během první světové války, následně se výstava zaměřuje na ženské figury, které mnohdy připomínají nafukovací pannu.
V další místnosti objevíte náboženské motivy, jako je poslední večeře, a v poslední části výstavy si můžete prohlédnout krajinky nejen z Bretaně, ale i z Čech, které začal malovat až v pozdějším období. „Ačkoli byl záměr jít chronologicky, úplně se to nepodařilo,“ vysvětlila kurátorka.
Výstava Jana Zrzavého v Muzeu Kampa Eva Fornálová
Česko si ho zamilovalo
Velký návrat Jana Zrzavého přišel až v roce 1960, kdy si jeho obrazy zamilovaly tisíce lidí. „Tehdy byla velká výstava v divadle, kde se začala odvíjet nová etapa Jana Zrzavého v českém umění. Následně poté každý rok vystavoval... A tím se zapsal do povědomí lidí,“ řekla Vítková. „Postupně si tak na jeho styl malování lidé zvykli.“
Výstava utvořená z osobních sbírek nejrůznějších obrazů, které během svého života Zrzavý namaloval, je poutavá zejména pro starší ročníky. „Naše babičky ho milovaly. Je to výstava pro ně,“ smála se kurátorka. Důkazem toho byly i názory mladších ročníků. „Je to nápadité, ale není to úplně šálek mého čaje,“ hodnotila výstavu studentka Kateřina.
Kdy: pondělí–neděle 10–18 hodin až do 1. 7. 2018
Kde: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 503/2, Praha 1 – Malá Strana
Za kolik: dospělí 130 Kč, studenti a senioři 70 Kč
