9°C
První informace o Toulcově dvoře se datují k roku 1362. Tehdy se o místo staral opat Vojtěch rychtář Petřík z Lešťan. Centrální část dvoru dlouhé roky patřila Sázavskému klášteru. Prostory několikrát za svou existenci vyhořely. Později místo patřilo pražskému purkrabství a následně státu.
Posledním nájemcem před komunistickým převratem byl statkář František Toulec. „Byl to muž, který tu ještě opravdu hospodařil. Měl pověst hodného, příjemného člověka, který neodřekl nikomu nocleh, když potřeboval. V roce 1947 to tu musel opustit,“ uvedla k tehdejším poměrům předsedkyně Toulcova dvoru Lenka Skoupá.
Pohnutá desetiletí a návrat k tradicím
Za socialismu se na místě provozoval státní statek. Vznikla tu velkovýrobna krmných směsí a prostory se upravily na ryze průmyslový objekt. „Éra státního statku pro zdejší budovy neskončila moc šťastně. Když jsme sem v roce 1994 přicházeli, většina z nich byla velmi zdevastovaná,“ nastínila Lenka Skoupá, jak se za minulého režimu lidé o historické památky starali.
Právě současná organizace, která má prostory v nájmu od hlavního města, přišla s nápadem na název. Toulcův dvůr tak oslavuje posledního hospodáře, který se o statek v první polovině 20. století staral. Stavení a přilehlé pozemky nikdy neměly soukromého majitele. Díky tomu dnes může toto veřejně přístupné místo fungovat pod současným vedením, protože se objekt nikdy nedostal do restitucí.
Poslechněte si, co všechno k historii Toulcova dvoru jeho předsedkyně prozradila:
„Autobusová zastávka, která se původně jmenovala Doupovská, byla asi v roce 2004 nebo 2005 přejmenována na zastávku Toulcův dvůr. To bereme jako velké uznání naší práce,“ vysvětlila Lenka Skoupá, podle které zdejší pracovníci navazují na stejnou filozofii, se kterou místo fungovalo v minulosti. „Hospodařit, hospodařit s citem, s ohledem na přírodu a na zákonitosti, které se dějí. Zároveň být vstřícní k lidem. Nejsme skanzen, opravdu tu hospodaříme,“ dodala k odkazu, na který zdejší lidé navazují, Lenka Skoupá.
Prohlédněte si historické snímky Toulcova dvoru v porovnání s fotografiemi ze současnosti:
