Než obletěl 1440krát Zemi, byl symbolem souboje tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických. Ode dneška si legendární Sputnik 1, tedy dvě jeho repliky, mohou na vlastní oči prohlédnout návštěvníci holešovického planetária. „Každý model je trochu jiný, jeden ukazuje rozloženou mechanickou sestavu družice, druhý je složený, ale umožňuje světlem zvýraznit jednotlivé komponenty,“ prozradil Blesk.cz zástupce ředitele planetária Jan Šifner.
V době jeho vzniku se Sověti pokoušeli dokázat technologickou nadvládu, Američané propadali hysterii. Rok 1957 byl zasvěcen mezinárodně dohodnuté sérii geofyzikálních vědeckých výzkumů, probíhalo také období maximální sluneční aktivity. Na podzim se zdálo, že Sověti před USA vedou a svůj triumf předvedou už 17. září jako připomínku 100. narozenin ruského průkopníka raketového průzkumu Konstantina E. Ciolkovského (†78).
Nakonec byl však Sputnik 1 vynesen do vesmíru až 4. října v půl osmé večer. Na velvyslanectví Sovětského svazu ve Washingtonu si ještě do šesté hodiny večerní hosté slavnostní recepce mysleli, že Sověti své sliby o družici přehánějí. Sputnik 1 překvapil svět. „Když odhlédneme od politiky, otevřel lidstvu cestu do vesmíru, bylo to první zařízení, které se dostalo na oběžnou dráhu a prokázalo, že je tam schopné fungovat, a hlavně – vzbudilo obrovský zájem o vesmír,“ dodal Šifner.
Kosmická loď o hmotnosti něco málo přes 83 kilogramů v rychlosti 7,8 kilometru za sekundu obletěla Zemi každých 96 minut. Vysílala sérii pípnutí, jejichž zvuk zněl v milionech domácností, v miniaturních modelech a upomínkových předmětech, po kterých toužili všichni malí i velcí milovníci kosmu. Cesta Sputniku 1 skončila 3. ledna 1958, kdy družice vstoupila do zemské atmosféry a shořela.
Družice Sputnik 1 byla vynesena na oběžnou dráhu Země z kosmodromu Bajkonur na území Kazašské SSR upravenou raketou R-7 přejmenovanou na Sputnik. Sputnik 1 od 4. do 25. října 1957 vysílal na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz signál, který umožňoval poprvé prověřovat zkreslení při přenosu z orbitální dráhy, tedy i vlastnosti atmosféry a ionosféry. Kromě toho ověřoval možnost letu vesmírem. Původní význam ruského slova Sputnik znamenal „společníka“ či „druhého pilota“. V moderní ruštině se však stal výraz synonymem pro družici.
Sputnik 1 v číslech
585 milimetrů byl průměr družice
2 polokoule spojovalo 36 šroubů
83,6 kilogramu vážila družice ze speciální slitiny hliníku, hořčíku a titanu
2 milimetry byla tloušťka stěn, překryt 1 milimetr
2 páry vyčnívajících antén měřily 2,4 a 2,9 metru
51 kilogramů vážil napájecí zdroj
36 – pokud se vnitřek družice zahřál na tolik stupňů, zapnul se ventilátor a dusík ji ochlazoval
Co, kdy, za kolik…
Co: Kosmický podzim, Planetárium Praha, Královská obora 233
Kdy: Pondělí 8:30 až 18:00, úterý až čtvrtek 8:30 až 20:00, sobota 10:30 až 20:00, neděle 10:30 až 18:00, v pátek zavřeno.
Za kolik: Dospělí 150 korun, děti 3 až 15 let, studenti do 26 let a držitelé ZTP 75 korun, děti do 3 let zdarma, senioři nad 65 let 120 korun, rodinné vstupné (2 dospělí + 1 až 4 děti do 15 let) 330 korun. V ceně vždy i návštěva výstavy.
