14°C
Projít ulici Krymská nebylo v sobotu 20. května tak snadné. Z běžného tříminutového výšlapu se rázem stala třicetiminutová procházka nebo spíše tlačenice. Svižná chůze zde nebyla možná, natož zkusit někoho předbíhat.
Jeden hudební žánr míjel druhý. Co dvacet metrů se tak návštěvníci zaposlouchali do jiné melodie. Zatímco v jedné části lidé tančili na světové hity namixované od DJe, o kus dál hrál pouliční umělec na kytaru.
Popusťte uzdu fantazii
Umění a chuť tvořit propojovala návštěvníky s účinkujícími. Uprostřed ulice nechybělo plátno, které člověk neminul bez povšimnutí. „Mám z toho radost. Ani si nepamatuji, kdy jsem naposled malovala. Snad na základce,“ smála se Anet (24), která se nejprve zdráhala vzít do ruky štětec a barvy.
Second hand, kadeřnictví, kavárna pod širým nebem s vodními dýmkami a o kus dál stánek s kaligrafií. Komu se nepovedlo vystát si frontu na jídlo v horní části Krymské, kde nebylo k hnutí, přišel si na své v dolní části. Tam bylo hned několik stánků s nejrůznějšími pokrmy.
Báseň v housce za cokoli
Jedním s nejoriginálnějších byla takzvaná báseň v housce. Že vám to přijde podivné? Pavel se inspiroval básněmi z loňského ročníku. „Byl tady pán, co psal básně přímo na místě, ale na stroji. A to mi přišlo škoda... Chtěl jsem to něčím oživit,“ prozradil, zatímco si do notesu zapisoval báseň, kterou následně přepsal na papír.
Ovšem ne na jen tak ledajaký papír. „Všechno to je jedlé. Housky jsem si tedy nechal upéct od místních... Fixa je cukrářská,“ prozradil Pavel, který si za báseň v housce peníze nežádal. Dokonce i alkohol odmítal. Přesto se mu líbilo, když mu za to lidé něco dali. Domů si tak odnášel například ústní sprej, propisku nebo sluneční brýle.
