9°C
Na brownfieldech, i v Hloubětíně, teď vznikají developerské projekty. „Na území, které představuje jednu z nejvýznamnějších jádrových oblastí bytové výstavby v Praze, by mělo v příštích letech vzniknout dalších cca šest tisíc bytových jednotek. V dlouhodobém horizontu téměř 15 tisíc bytů,“ uvedl Marek Vácha, tiskový mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Stojí zde či rostou třeba čtvrti Emila Kolbena (Skanska) se jmény domů po členech rodiny Kolbena, Suomi Hloubětín (YIT) s ulicemi po finských osobnostech, Výhledy Rokytka (Cronesta), Rezidence Hloubětín (Gartal), Nová Elektra (Finep), Vysočanský mlýn (Metrostav), Tesla Hloubětín (Central Group) nebo AFI City s výškovou kancelářskou budovou a apartmánovými domy.
Největší fabrika v zemi
Na území Vysočan stála největší strojírna v tehdejším Československu Českomoravská–Kolben–Daněk, známá pod zkratkou ČKD. Jeden ze zakladatelů firmy Kolben předvídal, že továrny jednou nahradí bydlení. „Uplynulo zhruba sto let a začíná se to naplňovat,“ řekl ČTK starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
Různorodost: Výhoda či problém?
Fakt, že se na masivní výstavbě v lokalitě podílí mnoho různých developerů, s sebou nese jeden problém. „Některé nově vznikající bytové objekty nejsou vždy ideálně napojeny na okolní zástavbu, což má negativní vliv na prostupnost územím,“ konstatoval Vácha.
Intenzivní bytová výstavba vytváří potřebu veřejné vybavenosti. Problém může být zejména s kapacitami ve školách a školkách. „Aktuálně je rozestavěna nová základní škola v ulici U Elektry, ale ani její dokončení problém s kapacitami ve školách zcela nevyřeší a bude do budoucna potřeba počítat s výstavbou dalších školských zařízení,” upozorňuje Vácha z IPR.
Developeři se předhánějí v moderních a úsporných řešeních domů a jejich okolí. “Je zde unikátní systém nakládání s vodami v areálu, revitalizovaná část říčky Rokytky i zdejší vybudované volnočasové prvky pro obyvatele,” uvádí YIT o Suomi Hloubětín. Dům Albert druhé etapy čtvrti Kolbena pracuje s dešťovou vodou a se solární energií.
„Díky fotovoltaickým panelům na střeše získá dům dostatečné množství energie, která vystačí na veškeré osvětlení společných prostor i ventilaci,” řekl Miroslav Kobera, manažer Skanska Reality. Dodal, že ceny bytů začínají od 119,2 tisíce korun za metr čtvereční, zatímco pražský průměr je 145,7 tisíce korun.
Umění do ulic
Ve Vysočanském mlýnu v areálu bývalých pekáren Odkolek zase doplní rezidenční budovy umělecká díla. „Cílem je navázat na industriální minulost místa,” popisuje Metrostav.
