3°C
Na dráhu gaunera nastoupil Antonín Běla vcelku nenápadně. „Ten člověk měl touhu nebýt v Československu. Chtěl utéct za svými příbuznými do Německa, kde si chtěl vydělávat velké peníze,“ prozradil v dokumentu České televize Polosvět světských investigativní novinář Jaroslav Kmenta. „Vždycky byl lapen a dostal se tím pádem na scestí. Dostal se několikrát do kriminálu, kde se naučil řemeslo od jiných.“
Loupež a vražda
Běla tak začal zajímat policii nikoliv v souvislosti s pokusy o emigraci, ale rovnou s loupeží a vraždou. 8. března 1974 totiž »kdosi« ve večerních hodinách přepadl pobočku pošty na pražském Těšnově. Ozbrojený pachatel, který měl pravděpodobně komplice, se obohatil o 47 tisíc korun československých. Loupež ovšem neunikla pozornosti dvou policistů.
„Když jsme přiběhli před poštu, vidíme před námi utíkat muže, který má v podpaždí ukrytou tašku. Když jsme přiběhli k rohu restaurace Opera, tak pachatel se najednou otočil a z 30 metrů na nás začal střílet. Vypálil asi 4 rány, když poslední zasáhla Jiřího Velíška. Ten upadl a porazil i mne. Pachatel zmizel,“ uvedl v dobovém záznamu strážmistr Novák.
Kulka zasáhla Velíška do jater, což se novopečenému otci stalo osudným. O pár dnů později zemřel v nemocnici. Hlavním podezřelým se podle policistů stal právě Antonín Běla. „Prokazatelně tam byl a po celou dobu vyšetřování byl brán jako jeden z hlavních podezřelých,“ popsal dříve vedoucí Správy sbírek Muzea Policie České republiky Radek Galaš.
„Několikrát jsem se s ním setkal. Věděl, že je hlavním podezřelým z vraždy policisty Velíška. Chyběly nám ale důkazy, abychom ho dostali k soudu,“ řekl v minulosti serveru iDnes.cz kriminalista Josef Lottes. Tím to ale pro policisty „končilo“. Loupež pošty, při které byl zastřelen policista, se nikdy nepodařilo objasnit, ač mnohé i podle Galaše nasvědčuje tomu, že se jednalo o první takto násilný čin Antonína Běly.
„Už mu to nikdo nikdy neprokázal. Kdyby tenkrát usvědčili Bělu, tak by pravděpodobně Běla jako jeden z předních gangsterů 90. let nefiguroval,“ konstatuje Galaš. Podle Kmenty byla právě Velíškova smrt pomyslným impulsem k tomu, že si Běla začal dovolovat čím dál více, až se vypracoval v jednu z nejmocnějších postav organizovaného zločinu na konci 20. století.
Nepřiměřený »trest« za hrdinství
To tragédie, která se stala dalšímu Velíškovi – dvaatřicetiletému střihači televize Nova – už pachatele má. Usvědčeného a odsouzeného. 13. září 2005 se Michal Velíšek zastal na Karlově náměstí ženy, kterou se právě chystal okrást David Lubina (48). Ten byl v té době opilý a v ruce třímal odjištěnou pistoli.
„Přisedl si ke mně muž v kukle a přiložil mi pistoli k páteři,“ cituje její výpověď policistům server Lidovky.cz. „A pak řekl: ‚Zvedni se a pojď se mnou.‘ Nabízela jsem mu peníze nebo mobil. Tlačil se na mě, měl kuklu, mikinu a sepranou kapuci. Řekl, že když s ním nepůjdu, budu mít kulku v páteři nebo v ledvinách.“
Pohledem a nervozitou se tehdy ještě studentka Eliška E. snažila zaujmout kolemjdoucí. Pochodila právě u Michala Velíška, který se tehdy po parku procházel s kočárkem, v němž vezl teprve devítiměsíční dcerku. Proto se ženy chystal zastat. Když stál v její blízkosti, v tu chvíli Lubina zamířil svou zbraň, kterou předtím schovával, na mladého střihače a dvakrát vystřelil. Na následky poranění břicha zemřel Velíšek ještě tentýž den v nemocnici.
Rodinné prokletí?
Michal Velíšek byl příbuzným zastřeleného strážmistra Jiřího Velíška. Shodou smutných okolností zesnul podobným způsobem – střelnou zbraní. „Oba položili život při obraně práva,“ uvedl dříve Radek Galaš. Situace je o to smutnější, že oba Velíškové se v době úmrtí stali čerstvými tatínky. Jejich dětem nebyl ani rok.
Vrah se neukryl
O tom, že se Lubina stal vrahem, se dle svých slov dozvěděl až po několika dnech na útěku z deníku Blesk. „Jediné místo, které jsem svým způsobem důvěrněji znal, bylo okolí Klánovic a Šestajovic, tak jsem se rozhodl zakopat tam,“ cituje jeho výpověď server iDnes.cz. Tři týdny po vraždě byl Lubina dopaden na Černém Mostě. Již dříve trestanému vrahovi vyměřil v roce 2006 soud pobyt za mřížemi na 23 let.
Jméno Michala Velíška se následně stalo synonymem občanské statečnosti. Měsíc po jeho tragickém skonu jej tehdejší prezident Václav Klaus vyznamenal in memoriam Medailí Za hrdinství. Od roku 2006 se také uděluje Cena Michala Velíška těm, kteří bez ohledu na své vlastní ohrožení a zájmy, zachránili někomu život či zdraví.
Blesk Podcast: České harakiri nebo Spartakiádní vrah s korálkami. Exkriminalista Doucha promluvil o případech Blesk
