Výpověď Jiřího H., otce rodiny, kterého vražda jeho manželky zasáhla ze všech nejvíce: „O tom, co se stalo, jsem se dozvěděl od syna, který byl vyrozuměn policií. V první chvíli jsem se zhroutil a nebyl schopen tomu uvěřit. Hned následujícího dne jsem musel k lékařce, která mi předepsala antidepresiva, léky na nervy a prášky na spaní. Od té doby jsem v pracovní neschopnosti a nejsem schopen v běžném životě fungovat. To, co se stalo, mi vzalo člověka, který byl pro mě na světě nejdůležitější, nezbytný a na stáří mi bude nesmírně chybět,“ uvedl ve výpovědi manžel oběti.
„Plánovali jsme, jak spolu zestárneme, budeme se starat o zahradu a vnoučata a dále spolu budeme plánovat budoucnost. Manželka byla nejhodnější a nejobětavější člověk na světě, který se staral a žil pro celou rodinu. Doslova mi to zničilo život, ztratil jsem také veškerou víru ve spravedlnost a náš stát, který mě hluboce zklamal tím, že nebyl schopný nějak zabránit, aby se tato hrůza stala, ač měl jasně zakročit již dříve, než k tomu došlo,“ dodal.
Kdyby policie zasáhla...
Výpověď syna oběti, Jiřího H. mladšího: „ Dne 21. července 2016, když jsem byl se psem na procházce v lese, mi zavolal policista z policie Příbram, abych se dostavil na obvodní oddělení s tím, že se stalo něco s mojí maminkou a detaily mi sdělí na oddělení, kde jsem se dozvěděl, že byla v Praze zavražděna. Tato věc mě šokovala způsobem, který nejsem schopný vyjádřit. Z života mi odešel člověk, bez kterého jsem si svůj život nedokázal představit, člověk, který zde byl celý život pro mě, který se pro rodinu obětoval. Jediné, co mě v tu chvíli drželo při smyslech, bylo to, že jsem musel v této situaci podporovat zbytek rodiny,“ uvedl syn zavražděné Hany H.
„Nejdříve jsem však musel informovat všechny o tom, co se stalo. Bylo pro mě nesmírně devastující, když jsem musel celou situaci znovu prožívat s nimi znovu a znovu. Musel jsem informovat manželku, otce, bratra, tetu i obě babičky. Nejhůře celou situaci nesl otec, manželka a babička. Maminka byla nejcennějším členem domácnosti, o celou rodinu pečovala, vařila, starala se o dům i zahradu a také do domácnosti přispívala největší měrou platem. Bratr jako student byl na jejím platu kromě drobných brigád finančně závislý,“ popsal ve výpovědi.
„Maminka se starala i o otcovu matku, která ve většině jejích činností je nesamostatná a potřebuje pomoc. Její psychický stav se také velmi zhoršil a následně i její fyzický stav, kdy na vše prakticky rezignovala. Druhá babička není o mamce schopná prakticky mluvit, jelikož se vždycky rozpláče. Já se pokouším celé rodině pomáhat, ale kromě toho, že na mě situace velmi doléhá, ještě o to více na mě doléhá stav ostatních členů rodiny. Jsem zdrcen jednáním státu, který dosud nejenže neprojevil rodině žádnou lítost, ale dokonce zatím ani nebyl schopen uznat své jasné pochybení – kdyby policie v kavárně zasáhla, k vraždě maminky nedošlo,“ konstatoval na závěr.
Velká ztráta pro manžela oběti
Výpověď mladšího syna, Martina H.: „Vyrovnat se se smrtí mojí maminky a následně s tím, co tato tragédie způsobila pro naši rodinu, se i po několika měsících zdá nemožné. Celá tato situace přišla zcela nečekaně a je pro mě zhola nemožné se z toho šoku vzpamatovat. Táta i babička nesou situaci snad ještě hůře. Babička, které je přes 90 let, se zhoršila fyzicky i psychicky. Dříve chodívala i přes svůj pokročilý věk pomáhat mamince na zahradu s lehčími pracemi a dokázala se o sebe částečně postarat, od oné tragické události už pouze sedí doma, odmítá chodit ven, zapomíná, který je den, místy zapomíná, i kdo vlastně je, vytratila se z ní jakákoliv radost ze života,“ sdělil ve výpovědi Martin H.
„Pro nás všechny je toto nejtěžším obdobím v našem životě. Celá věc se ale nejvíce podepsala na mém tatínkovi, vždy byl pro mě vzorem člověka, který dokázal nést těžkosti života se vztyčenou hlavou a v těžkých chvílích vždy neúnavně pracoval, aby každou takovou situaci zlepšil. Od onoho dne, ještě týdny později, jsem slýchával každou noc jeho pláč, a to i přes všechna antidepresiva a prášky, které bral. Ztratil víc než nejbližšího člověka, ale i smysl života. Jaké to musí být, když s někým strávíte celý život a pár let před odchodem do důchodu, když máte prakticky jen toho jednoho člověka, se kterým chcete strávit života, vám odejde. Já jsem nikdy nebyl věřící člověk, ale po tom všem, k čemu došlo a co k tomu vedlo, jsem ztratil jakoukoliv víru ve spravedlnost.
Nejlepší tchyně na světě
Výpověď snachy zavražděné, Lucie H.: „O vraždě maminky jsem se dozvěděla od manžela. Volal, že se jí něco stalo, že jde na policii, kde se dozví víc. Okamžitě jsem si otevřela internet a zkoumala, zda poblíž Příbrami se nestala nějaká dopravní nehoda, protože vím, že maminka jezdívala do práce často autem. Jako první zpráva, která se po otevření objevila, byla vražda v obchodním centru na Novém Smíchově. V článku bylo napsáno, že došlo k zavraždění čtyřiapadesátileté ženy, a byly přidány i fotky z místa činu. Věk seděl, ale prohlédla jsem si fotku. Na jedné bylo skryté tělo pod plachtou, byla vidět jen část ruky s hodinkami, vedle kabelka s peněženkou. Uklidnila jsem se, že to není maminčina ruka, že kabelku má přece černou, a ani peněženka mi nepřišla povědomá. Navíc jsem si říkala, že nevím o tom, že by zrovna v ten den měla maminka jet do Prahy, že ten věk bude jenom náhoda. Že jsem se mýlila, mi došlo po příchodu manžela domů,“ řekla Lucie.
„Nikdy nikdo nedokáže pochopit, jaká strašná rána to pro naši rodinu byla. Celý život se nám rázem obrátil vzhůru nohama. Maminka byla neuvěřitelně hodný, laskavý, obětavý a nesobecký člověk, rodina a péče o ni byl středobod jejího života, své vlastní potřeby stavěla až na konec. Nikdy mě ničím nezklamala, nikdy jsme se spolu nepohádaly, nebylo proč. Byla to milionová tchyně, kterou mi mohl každý závidět. Vždy byla veselá, usměvavá a svojí pozitivní povahou dokázala vždy zvednout náladu. Měla vynikající vztahy v rodině, tak se sousedy i kolegy v zaměstnání. V rodině jsem zůstala jako jediná žena, a proto cítím velkou odpovědnost, tchán celou věc velmi těžce nese, stěží se postará sám o sebe. Proto jsem se vlastně vzdala zaměstnání a zařídila si péči o babičku, abych s nimi mohla být doma a mohla se tak o ně postarat. I když se budu snažit, co je v mých silách, abych maminku co nejlépe zastoupila, nikdy ji nedokážu nahradit a nikdy se nesmířím s tím, že už tu nebude jako manželka, maminka a jako babička, kterou nebylo možno se stát,“ dokončila výpověď těmito slovy.
Podívejte se na rozsudek, který soud vynesl v případu vražedkyně z Anděla:
