Celková délka prohlídkové trasy podzemí je 565 m, nově otevřený má pak 65 metrů. „Jde o nejnovější úsek, který byl objevený teprve v roce 2004. Tehdy se propadla podlaha prvního sklepa, do druhého, který byl o patro níže,“ řekl průvodce Tomáš Tesařík (28).
Elektřina zde zavedená není. Návštěvníci tak u vstupu do podzemí vyfasují baterku a na cestu úzkými, temnými chodbami si musí svítit sami.
Vstup pod domem z roku 1400
Z původního okruhu vstoupí do mřížových dveří a rázem se ocitnou pod měšťanským domem č. 66 v Perlové ulici, kde teď sídlí městská policie. „Už v roce 1400 tu bydlela krejčovská rodina. Od 17. století pak tady bylo pohostinství a sladovna,“ řekl Tesařík. Ve sklepích pod domem tak zrálo pivo a byly zde uskladněné zásoby.
Průvodce Tomáš Tesařík (28) stojí před vchodem do nové trasy plzeňského podzemí. zb
Podzemí ukrývá nejedno tajemství, nachází se tu například 20 studní. „Ty nejdříve byly zdrojem vody. Když dosloužily svému účelu, staly se z nich odpadní jímky,“ uvedl Tesařík.
V nich archeologové našli hotové poklady. „Byly tam třeba střepy z nádob. Z připečených zbytků na nich se dala určit skladba jídelníčků tehdejších Plzeňanů. To samé ze zvířecích kostí,“ dodal Tesařík. Chodby někde zdobí i přírodní krápníky, v podlaze jsou vidět vyhloubené kanálky, kudy tekla podzemím voda a také pivní sudy. Dříve v nich zrálo pivo.
Plzeňské podzemí
Spleť sklepů a chodeb se táhne pod centrem Plzně v délce 13 km a je tak jedním z největších v Česku. Zpřístupněná část měří 565 m. Sloužily nejen k výrobě piva, skladování potravin, ale také jako obranný systém během dob nepokojů. Byly hloubeny postupně od konce 13. až do 18. století. Vstup do podzemí je z budovy Pivovarnického muzea ve Veleslavínově ulici.
