Rodák z nedaleké Březiny vyrůstal v tamních lesích, ze kterých to bylo k řece, co by kamenem dohodil. „Dědeček byl ředitel lesnického učiliště a já u něj trávil každé prázdniny. K lesařině jsem tak od mala tíhnul, absolvoval jsem lesnickou školu v Písku a léta pracoval jako hajný,“ vzpomínal Kaláč. Nakonec ho ale osud zavál k vodě.
Jezdí od roku 1830
„Nastoupil jsem před deseti lety jako zaměstnanec obce Břasy, a tehdy se uvolnilo místo převozníka. Udělal jsem si zkoušky vůdce plavidla pro vnitrozemskou dopravu a od té doby jsem tady u řeky,“ popsal Kaláč.
Starobylé řemeslo, byť kvůli němu vstává ve čtyři ráno, má rád a neměnil by. „Nejkrásnější jsou rána. Všude je ticho, mlžný opar nad řekou, příroda se probouzí,“ zasnil se. To už se k přívozu blížilo auto. Najelo na prám, řidič se s Kaláčem pozdravil, zaplatil, a za necelé čtyři minuty už vyjížděl na druhé straně řeky. Nebýt převozníka, zajel by si přes 20 kilometrů.
Přívoz mezi Darovou a Nynicemi tu jezdil už v roce 1830. Šlo o klasický, bidlem ručně poháněný prám. V roce 1975 lidskou sílu nahradil motor. „Tenhle prám jezdil na Labi. Tehdy ho sem nechali přivézt filmaři z Barrandova v Praze a už tu zůstal. Bez jednoho roku už půl století tady brázdí řeku mezi břehy,“ vysvětlil Kaláč.
Málem jej srazil traktor
Zážitek, na který nerad vzpomíná, je nehoda traktoru před sedmi lety. Stroj s přívěsem plným zeminy, kterému nefungovaly brzdy, se vřítil na pramici. Prorazil dno a skončil na boku. „Kdybych tehdy neuskočil, tak mě srazil. Dva týdny trvalo, než prám vyzvedla těžká technika ze dna. Pak ho během pár dnů opravili a zas fungoval,“ vzpomněl Kaláč.
Přívoz v Darové, který spadá pod obec Břasy, je v provozu po celý rok od pěti ráno do osmi večer. Ve všední dny převáží místní na cestě do práce, o víkendech a dovolených se přidají skupinky turistů cyklistů i výletníci. Jediná situace, která prámu vystaví stopku, je velká voda. Mimo provoz je ale pokaždé jen krátce a pak opět slouží lidem.
Permanentka za pět tisíc
Pravidelně využívá služeb převozníka Václav Seidl s manželkou. „Bydlíme na jedné straně řeky a chatu máme na druhé, teď v létě využíváme převoz tak třikrát do týdne,“ řekl Seidl.
Permanentku si ale teď nepořídil. Tu využívají především místní z obou břehů, kteří jezdí přes řeku denně do práce. Roční přijde na pět tisíc korun.
Největší frmol je u přívozu o víkendech, hlavně pak v létě. „To každý den převezu 70 až 100 aut, 20 až 30 motorek a kolem 50 kolařů,“ svěřil se Kaláč. Nejslabší na provoz jsou pondělky, hlavně pak na podzim a v zimě. Prám unese dvě auta nebo jeden menší náklaďák. Doba jízdy je asi 4 minuty.
Cena za osobu a motorku je 10 korun, za auto 30 Kč, za dodávku stovka a kolo, koloběžka, děti do 6 let a invalidé se vezou zdarma.
VIDEO: Slezskou Hartu brázdí elektroloď.
