Wettinové si, stejně jako ostatní šlechta, pořizovali pro své jednotlivé rezidence galerie svých předků. „Nejvýznamnější vznikla z iniciativy Kristiána I. pro Dlouhou chodbu zámku v Drážďanech. Plátna v letech 1588 až 1589 zhotovil dvorní malíř Heirich Göding starší,“ řekl vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála. 

Malby pro rukopis vznikaly ve stejnou dobu jako obrazy. Rukopis samotný pak vypadá jako kniha. Na levé stránce se vždy nachází vyobrazení saských kurfiřtů a vévodů z rodu Wettinů a na druhé, pravé stránce jsou jejich stručné medailonky.

„Celkem je zde zachyceno 46 Wettinů, včetně fiktivních předků Kristiána I. Autorem je saský historiograf Petr Albin, který žil v letech 1543 až 1598,“ uvedl Skála. 

Vyšperkované dílo

Na přední desce zdobí rukopis zlacený znak jeho zadavatele, kurfiřta Kristiána I. Saského, zadní pak jeho manželky Sofie Brandenburské. „Po dokončení honosné vazby byl rukopis uložen do drážďanské kunstkomory,“ dodal Skála. V Plzni je dílo od roku 1970.

Jeho přesun do plzeňského archivu je zčásti obestřen tajemstvím. Nikdo neví, jak se z Drážďan dostal do knihovny cisterciáckého kláštera v Oseku. Na konci 19. století je rukopis uveden v tamním katalogu. Po zrušení kláštera v roce 1950 se po něm slehla zem.

U sebe ho měl převor kláštera Zikmund Jan Kapic. Roku 1970 byl zakoupen od jeho dědiců do Archivu města Plzně. Ten se mezi městskými archivy v ČR chlubí nejvyšším počtem archivních kulturních památek. Celkem jich má sedm.

Osud neznámý

Originály obrazů z Dlouhé chodby drážďanského zámku přečkaly na místě až do roku 1942. Poté je převezli do asi 20 km vzdáleného zámku Naunhof.

„V létě 1945 obýval zámek oddíl Rudé armády. Po jeho odchodu byly nalezeny jen roztroušené úlomky rámů, samotné oleje chyběly,“ řekl Skála. Dodnes se neví, jestli byly zničeny, nebo skončily jako kořist v bývalém Sovětském svazu.

VIDEO: V Archivu města Plzně je uložený i rukopis hry Fidlovačka od J. K. Tyla.

Fotogalerie
8 fotografií