14°C
Než se mohli do dolu podívat první návštěvníci, znamenalo to stovky hodin dřiny a práce. „Důl byl zatopený. Nejdříve jsme uvolnili odtok a vyčistili odvodňovací stružky. Vynesli jsme nahromaděný odpad, plastové láhve, kusy dřeva a pneumatiky. Vše jsme dělali ve 3 až 5 lidech,“ popsal Jaroslav Dvořák (65) ze spolku Domažlický dějepis.
Nejnáročnější bylo vyčistit přístupovou štolu dlouhou 330 m. Vše trvalo něco přes půl roku. Nakonec hasiči omyli proudem vody stěny dolu, kde se teď krásně třpytí krystaly slídy.
Republikové unikáty
Důl má hned několik republikových unikátů. „Je jediným zpřístupněným dolem na slídu v Česku. Navíc jsou zde tak velké krystaly slídy, které se v jiných dolech nevidí. Jsou veliké až 20 cm,“ řekl profesor Marian Marschalko z Vysoké školy báňské v Ostravě.
Jedinečné je i to, že v Domažlicích byly svého času tyhle doly hned tři. „Ve zbytku republiky byl už jen jeden v obci Dolní Bory na Vysočině. Ale ten je teď zasypaný,“ dodal Marschalko.
30 metrů pod zemí
Důl se nachází zhruba třicet metrů pod povrchem. Přístupová štola je dlouhá 330 m, na konci je pak větrací šachta. Veřejnosti přístupný je úsek 200 m, stejně jako dvě ze tří těžebních komor.
„Jedna má rozměry 10x6 m, druhá 8x5m, obě jsou vysoké asi 4 až 6 m,“ řekl Alex Petrašovský (58) ze spolku Domažlický dějepis. Největší komora o rozměrech 20x13 m a výšce 9 m je tatím pro lidi nepřístupná. Otevřít by se měla v roce 2023.
Důl Na kole
Těžit se začalo v listopadu 1943. „Pracovalo zde asi 80 lidí. „Nejdříve to byli němečtí dělníci, pak šlo o horníky z Havlíčkova Brodu,“ řekl Dvořák. Těžbu financoval Říšský úřad pro výzkum půdy, který měl filiálku v Praze.
„Jelikož slída vydrží velký nápor a nepraská, používala se například jako výplň do lodních oken či jako izolátor pro průmysl,“ doplnil Dvořák. Těžba zde skončila na konci války v roce 1945.
Domažlice, hornické město
Za Protektorátu Čechy a Morava byly Domažlice centrem těžby slídy. Kromě dolu Na kole, tady fungovaly ještě dva další doly. „Na Bábě, ten řídili Němci, a třetí byl na vrchu Vavřineček. Šlo o 14 m hlubokou těžní šachtu. Byl soukromý, patřil Josefu Chloupkovi, což byl domažlický rodák,“ vysvětlil Dvořák. I v těchto dvou dolech skončila těžba v roce 1945.
Vstupné do dolu pro dospělé činí 150 Kč, děti do 12 let, studenti, důchodci, ZTP zaplatí 100 Kč. Děti mladší 6 let mají vstup do dolu zakázaný. Maximální počet členů prohlídkové skupiny je 10 osob. Rezervace prohlídek je možná po předchozí domluvě na tel. 773 916 275. V blízé době bude zde spuštěný rezervační systém.
VIDEO: Nenápadná štola v Kuřimi byla klíčová pro přežití obyvatel města na konci 2. světové války.
Štola v Kuřimi je nenápadná, pro přežití obyvatel města na konci 2. světové války, byla klíčová. Hynek Zdeněk
