Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.
