Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
Rusům proniknout hlouběji do Pokrovsku pomohla hustá mlha, uvádí BBC. Ruští váleční blogeři zveřejnili video, na kterém v mlze po silnici jedou vojáci na motocyklech, v osobním autě s odmontovanými dveřmi, na korbě dodávek nebo jdou pěšky. Podle BBC vzniklo na jižním předměstí Pokrovsku na dálnici vedoucí z města Selydove.
Několik dnů mlha omezila viditelnost natolik, že nebylo možné provádět letecký průzkum, řekl ukrajinský operátor dronu s přezdívkou Husa. Rusové se podle něho „opovážili“ při útoku použít i kolonu aut, kterou by za běžných podmínek okamžitě zlikvidovaly ukrajinské drony. Většina města je nyní podle Husy v takzvané šedé zóně, kterou plně nekontroluje ani jedna ze stran. „Můžeme držet pozice v jedné budově, ale nepřítel může být v té další. Snaží se nám dostat za záda,“ popsal.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.
Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik Jiří Marek, Lukáš Červený
