Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Prezident Petr Pavel podporuje zapojení Česka do záruk za plánovanou evropskou půjčku Ukrajině ve výši přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). „Znáte můj dlouhodobý názor, že podpora Ukrajiny není věcí filantropie, ale je to věcí našeho národního zájmu, nejenom bezpečnostního, ale i ekonomického. A z toho důvodu jsem pro to, abychom Ukrajinu podpořili i garancí za půjčku v rámci Evropské unie,“ řekl dnes Pavel novinářům.
Podle serveru Politico se evropské státy snaží na půjčce dohodnout do konce roku, česká a slovenská vláda ale už dříve naznačily, že se na ní nechtějí podílet. Pavel dodal, že s premiérem Andrejem Babišem dnes o této otázce nemluvil.
V případě, že se Evropa jednoznačně nezapojí se svými požadavky do jednání o míru na Ukrajině, může se stát, že se Rusko se Spojenými státy a Čínou dohodnou "o nás bez nás", řekl při odchodu z dnešního jednání vlády prezident Petr Pavel. V současnosti podle něj existuje okno příležitosti, kdy by bylo možné se do jednání zapojit, mohlo by se ale uzavřít při snahách najít úplně jednotnou pozici všech evropských zemí.
Italská premiérka Giorgia Meloniová nehodlá měnit svou podporu Ukrajiny, přestože jí kvůli tomu mohou ubývat voliči. Připustila, že její postoj může mít politické náklady i mezi částí jejích vlastních příznivců. „Nepodporuji Ukrajinu jen kvůli Ukrajincům. Dělám to kvůli Itálii,“ uvedla podle účtu NOELreports na sociální síti X.
Meloniová argumentuje tím, že mezinárodní uspořádání, v němž rozhoduje pouze vojenská síla nejsilnějších států, není v národním zájmu Itálie. Podporu Ukrajiny tak zdůvodňuje také bezpečnostními a strategickými zájmy vlastní země.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.
