Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Při ruských útocích na Kyjev byla lehce poškozena budova nizozemského velvyslanectví. Nikdo neutrpěl zranění, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X.
„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdůrazněji odsoudilo ruské útoky na zahraniční diplomaty,“ napsal Sybiha. Zároveň vyjádřil podporu nizozemským diplomatům a vyzval k důrazné reakci na ruské útoky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že koalice ochotných v Berlíně jedná o další podpoře Ukrajiny. Mezi hlavní témata patří co nejrychlejší poskytnutí 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun) od Evropské unie na pokrytí rozpočtových potřeb země.
Jedná se také o posílení protivzdušné obrany, dodávkách protiraketových střel na zimu a vývoji nových obranných prostředků ve spolupráci s Evropou. Podle Zelenského se řeší i diplomatické kroky k dosažení důstojného míru. „Děkuji všem, kteří posilují naši obranu a pracují na ukončení ruské války,“ napsal na síti X.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala rozporná vyjádření vládních politiků k plánovanému prodeji 16 českých letounů L-39 Skyfox Ukrajině. Podle ní nejde o dobrou ekonomickou diplomacii.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) možnost dodávky oznámil při návštěvě Ukrajiny, předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se proti ní ohradil a premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že jde o obchod soukromé společnosti Aero Vodochody.
Černochová přesto věří, že si politici spor vyjasní a všech 16 letounů nakonec na Ukrajinu odletí. Stroje by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.





































































