Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Maďarsko stáhlo svou námitku proti dalšímu postupu Ukrajiny a Moldavska v jednáních o vstupu do Evropské unie. Budapešť už neblokuje otevření posledních dvou ze šesti vyjednávacích okruhů, informoval server Kyiv Independent.
Okruhy se týkají mimo jiné zemědělství, energetiky a životního prostředí. Jejich formální otevření se očekává v prosinci, předtím jsou ale ještě nutné další schvalovací kroky.
Ruský útok na Kyjev poškodil také rakouské velvyslanectví, potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X. Poškození nizozemské ambasády oznámil už dříve.
„Putin se v Šen-čenu vydával za světového lídra. Ve skutečnosti je to mezinárodní zločinec a terorista,“ napsal Sybiha. Vyjádřil solidaritu s rakouskými diplomaty a vyzval mezinárodní společenství k důrazné reakci na ruské útoky.
Rusko si dnes předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě kvůli nedávnému rozhodnutí Finska zakázat ruským sportovcům vstup do země, dokud neskončí válka na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS s tím, že ruské ministerstvo zahraničí sdělilo Finsku, že Moskva nová omezení považuje za hrubou diskriminaci na základě státní příslušnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Finsko patří k předním podporovatelům Kyjeva. Kvůli ruské vojenské agresi se Finsko se sousedním Švédskem rozhodly vstoupit do Severoatlantické aliance.
„Dne 19. listopadu si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě Maarit Keitanenovou. Finské straně byl sdělen důrazný protest proti nedávnému rozhodnutí Helsinek zavést nová omezení pro vstup ruských občanů do země, a to včetně sportovců,“ citoval TASS vyjádření ruské diplomacie.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.





































































