Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Delegace z Ukrajiny, Německa, Francie, Británie, USA a zástupci NATO a Světové banky diskutovali v Bruselu o poválečné obnově Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Madridu na jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími lídry v rámci summitu hlav států Latinské Ameriky.
„Jsme Španělsku vděční za poskytnutou pomoc. Připravují se další podpůrné kroky,“ napsal na sociální síti X.
Britský labouristický premiér Andy Burnham uvedl, že porážka Republikánské strany v amerických volbách v polovině funkčního období amerického prezidenta by měla svět přimět k jednotě v boji proti krizi spojené s rostoucími životními náklady. Tu podle něj přiživují konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. „Prezident Trump výsledky uznal a věřím, že svět má nyní příležitost sjednotit se kolem otázky, která se týká nás všech: životních nákladů,“ řekl Burnham. Dodal však, že taková jednota není možná, „dokud zůstává nevyřešen konflikt na Blízkém východě, stejně jako konflikt na Ukrajině, který vyvolalo Rusko“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že ze strany USA bude pokračovat podpora Ukrajiny. „Pokud jde o Ukrajinu, jsem mírně optimistický v tom, že v Kongresu nyní proběhne více diskusí - a to i napříč oběma stranami - o tom, co lze společně podniknout na podporu Ukrajiny. Domnívám se, že v této otázce během volební kampaně delší dobu váhali,“ řekl Wadephul novinářům v Berlíně.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.
