Plzeňský kraj už přesunul většinu ze 120 ukrajinských uprchlíků z okrajové plzeňské městské části Malesice. „Posledních 16 by mělo odejít začátkem příštího týdne,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Důvodem jsou spory o ubytovnu na místním zámku, které mezi sebou vedou dva subjekty, a není jasné, kdo je majitel objektu. V
„Z Malesic už bylo v úterý 34 běženců umístěno do ubytovny ve Zbůchu u Plzně, včera 58 do Plzně do privátních bytů a zbylých 16 se přestěhuje začátkem příštího týdne. Chceme je opět umístit do Plzně, aby měli blízko školám a do zaměstnání, které už mají nasmlouvané,“ uvedla mluvčí kraje Helena Frintová. Jde hlavně o ženy s dětmi, v Malesicích byly tři měsíce.
Končí i druhá ubytovna
Také ze soukromé ubytovny ve Strašicích odešlo všech 108 uprchlíků. „Šlo o ukrajinské Romy. Byli prolustrováni, ověřila se jejich registrace a nároky na ubytování. Ukázalo se, že 34 jich mělo na ubytování nárok, a ti byli převezeni do Nových Domků u Rozvadova, kde je náhradní krajské ubytování,“ uvedla mluvčí.
Dalších 74 bylo převezeno do Prahy, kde si je převzali lidé z občanského sdružení Romodrom a romské neziskové organizace a byli nasměrováni do uprchlických zařízení v Bělé Jezové a ve Vyšních Lhotách.
„Někteří už včera řekli, že se tam vrátí, protože jinak by ztratili nárok na dávku 5000 korun a na ubytování,“ řekl Frintová. Pokud by se nepřestěhovali do uprchlických zařízení, neměli by na dávky nárok. Ubytovna ve Strašicích podle Frintové neměla a ani nechtěla smlouvu s krajem a náklady hradil její majitel.
Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. „Tím, že jsme hodně průmyslový kraj, tak je tu ubytoven relativně hodně, a dá se říct, že se přeorientovaly na tuto klientelu,“ uvedl hejtman.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
VIDEO: Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik.
Blesk Podcast: Československo už čelilo masovému příchodu uprchlíků, říká historik Jiří Marek, Lukáš Červený
