Rodina neměla v zahraničí příbuzné ani známé, veškerý majetek se jim vejde do pár tašek, zbytek zůstal v napadené zemi. „Cítíme obrovský vděk za vaši pomoc a podporu. Moc to pro nás znamená, děkujeme,“ opakovala se slzami v očích Jelizaveta.
Ve vybaveném dvoupokojovém bytě, který poskytla Správa železnic, vybalila to nejnutnější a spěchala na úřad práce. Chtěla zjistit, jaké možnosti zaměstnání má v okolí.
Hledá práci
„Chci co nejdříve někam nastoupit, pracovat, vydělávat. Už jsem se předběžně domlouvala v Plzni v pivovaru, jezdila bych vlakem, je to i blízko nádraží. Poptám se ale i tady v okolí. Také se chci co nejdříve naučit česky, abych se domluvila,“ svěřila se žena, která doma pracovala jako kontrolorka v leteckém závodě.
Starší dcera zatím pomáhá s péčí o mladší sestřičku, je připravena nastoupit do práce také. „No a Darja se moc těší do školy, mezi děti. Doma byla výborná žačka, je bystrá, zvídavá,“ řekla máma.
Strach o muže
Že jsou v bezpečí, ihned volala manželovi, aby si o ně nedělal starost. V kontaktu je s ním každý den, má o něj velký strach. Zůstal doma na Ukrajině, brání vlast.
Oddychla si, když vzal telefon. Po skončení hovoru se jí ale opět oči zalily slzami. „Je v pořádku, žije, zatím…,“ hlesla.
Ruské jednotky zaútočily na jadernou elektrárnu v Záporoží. pro blesk-Natalja Agarkova
Evakuace po útoku
Rozhodnutí, že máma s dcerami odjedou z Ukrajiny, padlo den poté, co Rusové zaútočili na jadernou elektrárnu v Záporoží.
„Zprávy, které mám z domova, jsou strašné. Město se ještě drží, ale vesnice kolem jsou mnohdy srovnané se zemí. Lidé se evakuují do města, ale jakmile konvoje s ženami, starci, dětmi, vyjedou do volného prostoru, masakrují je Rusové,“ popisovala Jelizaveta. Na cestě do bezpečí byly čtyři dny, přes Polsko se dostaly do Čech.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
