Jáchymovsko bylo v polovině minulého století pro komunistické lágry, bohužel, zemí zaslíbenou. „Tisíce politických vězňů tady v otřesných podmínkách dobývaly a zpracovávaly uranovou rudu. Ta byla dodávána Sovětskému svazu pro výrobu atomových zbraní,“ vysvětlil archeolog Pavel Vařeka. Na deseti kilometrech čtverečních bylo osm táborů a pět dolů. Nikolaj patřil k těm nejhorším, lágr s kapacitou tisíc vězňů byl hotové peklo na zemi.
Zničené důkazy
Když ho v roce 1958 zrušili, přijely buldozery a vše rovnaly se zemí. Důkazy o existenci měly zmizet, zůstaly ale skryté pod povrchem. „Místo je zalesněné, a právě porost dobře zakonzervoval zbytky. Odhalili jsme část jednoho vězeňského baráku, pozůstatky zbořené korekce, tedy vlastně „vězení ve vězení“, ale i součásti obuvi, hygienické potřeby, či lahvičky od léků,“ vypočetl Vařeka. Výzkum bude pokračovat na jaře příštího roku, vědci se zaměří i na sousední lágr Eliáš II.
Bolestné vzpomínky
Dokumentace lágru Nikolaj se kvůli nařízeným skartacím na začátku 60. let nedochovala. Archeologům tak pomáhali svými vzpomínkami bývalí političtí vězni. „Když se dotýkali námi nalezených věcí, zbytků zubního kartáčku či pasty, rozplakali se. Znovu si připomněli peklo, kterým prošli,“ řekl archeolog Michal Preusz.
Fotbal pro dozorce
Nikolaj byl zvláštní i tím, že zde bylo i fotbalové hřiště. „Nesloužilo ale v žádném případě vězňům, ti se sice o plochu museli starat, ale hráli jen dozorci. Když se například rozhodli, že si zahrají fotbal v zimě, vězni jim z povrchu odklízeli metry napadaného sněhu,“ popsal Vařeka.
