Do Vápenice byly začátkem loňského prosince oba žulové bloky převezeny z francouzského lomu Carrieres Plo. V areálu české firmy je pak zabrousili, vyleštili a nyní probíhají grafické práce. „Je to náročné na preciznost a trochu i na nervy. Bojím se, abych nesekl vedle, tady se to nesmí stát,“ uvedl kamenosochař Michal Mašek.
Před samotným sekáním byly na pylon nalepeny fólie, označeny znaky a teprve poté se mohl kamenosochař pustit do díla. Při práci používá na větší písmena pneumatický sekáč, menší a detailnější znaky vytváří ručně.
„Jedna strana pylonu zabere asi týden. Ta americká je těžší znakem,“ přiznal Mašek. Po vysekání se místa napenetrují a ručně se do nich nanesou zlaté plátky, takže výsledné nápisy i znaky budou zlaté, stejně jako na původních pylonech.
„Je to práce určitě ojedinělá. Do 23. dubna chceme mít hotovo, máme pár dnů časovou rezervu,“ řekl jednatel České žuly Josef Habart s tím, že po skončení prací na pylonech je firma přepraví v ochranné kleci do Plzně. „V ní se budou i osazovat na místo, poté se ochranná klec rozebere. Ve spodní části pylonu budou vyvrtány kotevní otvory, opatřeny budou trny, to se osadí do předem připravených otvorů v základech,“ doplnil Habart.
Plzeňské pylony váží po 22 tunách, rozměr každého je 110 x 110 x 665 centimetrů. Největším monolitem, na kterém firma loni pracovala, je žulový obelisk Praha svým vítězným synům. Deset a půl metru vysoký pylon z vápenické žuly vážil v opracovaném stavu 43 tun.
Památník Díky, Ameriko! na křižovatce ulic Klatovská třída – Americká byl vybudován v letech 1994–1995. Slavnostní odhalení se uskutečnilo při květnových oslavách 50. výročí osvobození města Plzně americkou armádou. Tvoří jej zpevněná plocha z kamenných žulových desek doplněná uprostřed bílou pěticípou hvězdou s reliéfem.
Hlavní dominantu památníku tvořily dva žulové pylony, na které navazuje vyrovnávací kamenné schodiště. Oba pylony muselo město nechat odstranit předloni v dubnu. V žulových kvádrech se objevily praskliny a hrozilo, že by se několikatunové monolity mohly zřítit.
Hlavně aby ti kamenosochaři nezapoměli poděkovat američanům za bombardování naší země před koncem války, za vysílání agentů v padesátých letech kteří zde prováděli diverzní akce. Jasně moc a moc díky že můžeme sbírat víčka pro nemocné děti a zde vyhazovat milióny. Děkujeme a s pozdravem Ami go home. 
