Malá nosorožčí slečna Růženka, které vybraly jméno plzeňské děti, se narodila letos v únoru a od té doby patří k nejoblíbenějším zvířatům v plzeňské zoo. „Od svého narození už přibrala čtvrt tuny. Když přišla na svět, vážila 47 kg, teď má zhruba 300 kg,“ pochlubil se Martin Vobruba z plzeňské zoo.

Křtiny nosorožčího mláděte Růženky v plzeňské zoo
Křtiny nosorožčího mláděte Růženky v plzeňské zoo
Autor: Zbyněk Schnapka

Aby ne. Růženka má celý den pořádnou chuť k jídlu. „Stále ještě pije mateřské mléko, ale už ji přikrmujeme i trávou a senem. Ráda také okusuje listí z větví a miluje pórek,“ prozradil Vobruba. Růženka je velice hravá a temperamentní. Podle ošetřovatelů je také mnohem akčnější, než byla Růženčina o tři roky starší sestra Maruška.

„Moc ráda se bahní v jílu, často v něm skotačí, je to takový malý rarášek. Ráda se s maminkou koupe ve vnitřním bazénku. A také má na hraní obří míč,“ prozradil Vobruba.

Samotný porod Růženky byl velmi rychlý a bezproblémový. Trval jen jednu minutu. Růženka byla viditelně drobnější, než před třemi lety její sestra Maruška. Matka Manjula ji čekala o šest dní déle, byla tak březí 485 dnů.

Růženka je spolu se svými rodiči Manjulou a Baabuem jediným zástupcem nosorožce indického v Česku. Páru se před třemi lety v Plzni narodil potomek, samička Maruška. Ta loni odcestovala do francouzského Touroparcu, kde má vytvořit chovný pár se samcem Fanindrou.

Nosorožec indický, který je největším z asijských druhů,  žije v severovýchodní Indii, Nepálu a Bhútánu. Obývá travnatá místa v mokřadních oblastech. Drží se v těsně blízkosti vody, ve které tráví také poměrně dost času. Má na všech končetinách tři prsty – druhý, třetí a čtvrtý. První a pátý prst zakrněl. Osa končetiny probíhá třetím prstem.

Je to samotář, který se ráno a večer vydává za potravou a po zbytek dne odpočívá. Živí se listím, trávou, různými rostlinami a větvemi. Březost u samic trvá zhruba třináct měsíců a samice rodí jediné mládě. To je pohyblivé velice brzy po narození, saje mateřské mléko až dva roky.

V současné době je ohrožený vyhubením, je totiž častým cílem pytláků a překupníků s nosorožčími rohy. Prášek z nich je v Asii považovaný za afrodiziakum a lidový lék. V Evropě tento druh chovají ve 24 zoologických zahradách, u nás pouze v Plzni. Celkově čítá světová populace těchto ohrožených savců kolem 2500 exemplářů. Ve 24 evropských zoologických zahradách jich žije přes 60.

Fotogalerie
13 fotografií