Co jedli vojáci v zákopech napříč dějinami? Prozradil to Feldküchefest v Chotěbuzi
-
Ochutnávat dobroty z historických vojenských polních kuchyní mohli ti, kteří v sobotu vyjeli k vojenskému pohraničnímu opevněni v obci Chotěbuz u hranic s Polskem.
Při historicko-gurmánské akci si mohli návštěvníci prohlédnout nejen samotné kuchyně, ale také muže i ženy oděné do dobových mungů a kostýmů. Vařily se tu vojenská jídla z dob Rakouska-Uherska a také ze Slovenského štátu a Československa.
„Ochutnat můžete od guláše přes vyloženě raritní a chuťově vynikající delikatesy, jež oprášili ze starých recepisů novodobí nadšenci do vojenské historie, co se týče kulinářské fantazie, meze se nekladou,“ řekl organizátor Feldküchefestu Ján Labák (38).
-
- 1.
Rakousko-uherské „Šmakolíky“
V replice kuchyně vzor 7 z roku 1906 vařili kuchaři z Rakousko-uherské armády noky se zelím i špekem tak, jak je jedli naše předkové v záporech před první světovou válkou, ale i po 2. světové válce. Jednotka LIR (Landwehr Infanterieregiment) Opava připravovala i „Šmakolíky“.
V replice kuchyně vzor 7 z roku 1906 vařili kuchaři z Rakousko-uherské armády.Autor: Blesk:Karel JanečekJídlo ze zbytků velitel sám vymyslel. „Za války suroviny moc nebyly, takže se v něm objevují houby, mouka, česnek a základem je sádlo, aby vojáci přežili, když se potili v zákopech,“ vysvětloval velitel Rostislav Pastrňák (65).
- 2.
Eintopf z 2. světové války
Slovenský štát zastupovali členové KVH Karpaty a Ďumbiér. Jeli 580 kilometrů, aby dali ochutnat svůj Eintopf z 2. světové války. „Základem tvoří kroupy, maso a brambory. Vše to, co zasytí muže vyčerpané válkou,“ uvedl kuchař Jozef Reviľák (34).
Slovenský štát zastupovali členové KVH Karpaty a Ďumbiér. Před kuchyní M09 z roku 1909. I ta byla za války prostřílená.Autor: Blesk:Karel JanečekPolní kuchyně přivezli dvě. Vařili v kuchyni M17 z roku 1917, k obdivu byl model polní kuchyně vzor 26. „Kroupová kaše se jen rozmíchá s bramborami, když přidáte uzené maso, je to dobrota a z jediného kotle,“ dodal novodobý gardista.
- 3.
Poválečná kuchyně Československé armády
Samotný pořadatel Ján Labák nezůstával pozadu a vařil v poválečné kuchyni Československé armády se synkem Jánem (12). „V přívěsné polní kuchyni PK-26 se vařilo v tuzemské armádě od roku 1951,“ sdělil pořadatel víkendového srazu.
Pořadatel, tatínek Ján Labák, se synem Janem a dalším vojákem při vaření guláše.Autor: Blesk:Karel Janeček„V jednovrstvovém kotli se vaří omáčky, brambory i zelí. Dvouplášťový je na vaření omáček, které se zahušťují, aby se nepřipalovaly,“ vysvětloval Labák a prozradil i recept na pravý vojenský guláš.
- 4.
Jednotka útočných ženistů
S polní kuchyni nepřijeli, ale o bojové ukázky se postarala jednotka útočných ženistů v uniformách sovětské Rudé armády z klubu Krasnij Saper i se svou replikou druhoválečného vojenského tábora s minometem, minohledačkami i samopaly.
Sověti nevařili, na oplátku předvedli bojové ukázky jednotky útočných ženistů.Autor: Blesk:Karel Janeček„Ženisty byly speciální oddíly vzdělanějších vojáků ve věku do 30 let. Méně umírali díky zkušenostem i náhradníkům z kovu, které ochránily před střelami i střepinami,“ řekl Vojtěch Štoch (28), člen jednotky, jejíž předchůdkyně osvobozovala Československo.
- 5.
Recept na 100 porcí vojenského guláše
Sádlo na smažení
10 kilogramů vepřového masa
10 kilogramů brambor
5 kilogramu cibule
Přísady: pepř, kmín, sůl, červená paprika a rajčatový protlak podle chuti.
Postup: Cibuli krájíme na drobno. Rozehřejeme sádlo a cibuli na něm restujeme dohněda. Přidáme papriku, dobře promícháme a postupujeme rychle, aby paprika nezhořkla. Přihodíme kousky masa, ze všech stran je opečeme a mícháme. Plus rajčatový protlak, dobře promícháme a zalijeme vodou. Do základu přisypeme kmín, prolisovaný česnek a necháme dusit na co nejnižší teplotě. Vaříme za pravidelného míchání čtyři hodiny.
-
Související články
