Usměvavá a obdivuhodně pracovitá žena už protančila na plesech s manželem Marcelem (48) nejedny boty. Když je sundá, neváhá navléct kanady a vydat se do terénu k povodňovým v tuzemsku nebo válečným událostem v cizině. Pokud právě neúřaduje na radnici.
S manželem jsou i mezi aktivními zálohami českých ozbrojených sil u Krajského vojenského velitelství v Ostravě. „Dcera Michaela (29) je profesionální voják. Připravovaly jsme se spolu na přijímač, řekla jsem si, proč to též nezkusit,“ říká.
Jezdí do míst bojů
Při pravidelných výcvicích zoceluje s partnerem tělo i duši. „Naučíte se určitému režimu a jste připraveni na případné nebezpečí. Umíte si terénu najít úkryt a orientovat se v přírodě, pilujete zdravovědu, jste víc odolní vůči stresu, umíte přežít,“ počítá výhody.
Jako ředitelka krnovské charity jezd už 14 let také do zahraniční s humanitární pomocí. „Po vypuknutí ukrajinské krize jsme tam vozili pomoc a viděli všechny ty mrtvé lidi a vybombardované domy. Díky výcviku jsme ten hrůzný pohled zvládali, i za všudypřítomné střelby z tanků,“ dodává aktivní krizová manažerka.
Smrt a zkáza
„Nejhorší zážitky mám z ukrajinských měst, z Buči těsně po útoku. Několik set mrtvých, masový hrob, domy rozbité. Vybydlená města duchů, když někdo přežil, volával na nás ze sklepa, prosil o vodu a jídlo a všude jen zkáza. Na nějaké brečení ale nebyl čas,“ popisuje.
„Kolikrát lidé hořekují, jak mají těžký život, to vše je ale jen v hlavě. Mně vojenský výcvik ukázal, co všechno mé tělo a psychika vydrží. Ani ta válečná střelba se mnou už tak lehce nehne. Kde by někdo v panice vyskočil, já jsem v klidu,“ říká Dudová.
Charitu vede 14 let
Jako ředitelka charity vyráží třikrát do roka předat potřebným humanitární pomoc. I na radnici působí na odboru sociálním, školství a zdravotnictví, patří pod ni i část rozvoje města. Pomoc předává lidem v nemocnicích i jinde po světě osobně.
Pravidelná průprava ve vojenském prostoru probíhá jako kdysi povinná vojenská služba. Ráno budíček i rozcvička, následována zaměstnáním, teoretickou a praktickou výukou v terénu. Deset dnů v kuse - od 5 hodin ráno do 22 hodin v noci.
Rodina kamioňáků
Monika Bala Dudová, její manžel Marcel a dcera Michaela propadli drilu vojenské průpravy, ale zbytek rodiny jezdí s kamiony. „Kamioňák je můj syn Ondřej (27), můj tatínek, bratr, jeho syn, jezdí všichni mezinárodní dopravu,“ říká místostarostka.
Mimo všechny zmíněné aktivity vyjíždí ještě třikrát do týdne na Osoblažsko k nemocným a potřebným. Má totiž i kurz mediátora a všeobecné zdravotní sestry.
VIDEO: „Nejsme připraveni bránit se sami.“ Expert o plánech Trumpa: Stáhne vojáky z postsovětských satelitů?
„Nejsme připraveni bránit se sami.“ Expert o plánech Trumpa: Stáhne vojáky z postsovětských satelitů? Jakub Kopřiva
