9°C
Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) se rozkládá kolem Starých Hamrů a z části i na Slovensku. Jejím smyslem je chránit noční prostředí a hvězdnou oblohu.
„Světelné znečištění ubližuje nejen zvířatům a hmyzu, ale těžce se podepisuje na zdraví i psychice lidí. Přestože se povědomí o něm zvětšuje, obrovsky narůstá využívání LED světel,“ popsal Kondziolka, ke kterému se přidali další rytíři tmy od astronomů po ochránce přírody.
Alarmující je podle něj hlavně úbytek hmyzu. „Ten je přitahován k lampám z dalekého okolí. Pak kolem nich létá bez užitku celou noc, až mnohdy padne vysílením. Hmyzožraví ptáci tak přicházejí o potravu a s nimi i chránění dravci, kteří zase mají na jídelníčku je. Zjednodušeně – rozsvítíte lampu, zabijete krahujce,“ podotkl muž.
Mléčná dráha je krásně vidět
Beskydská oblast tmavé oblohy vznikla 4. března 2013. Rozkládá se na ploše 308 km2 h a katastru sedmi českých a pěti slovenských obcí. Jde o ideální místo pro pozorování hvězdné oblohy, například Mléčné dráhy se spoustou tmavých oblastí, které jsou tvořeny mezihvězdným prachem a ten nejlepší domov pro netopýry, sovy, či světlušky.
Světelné znečištění se ale netýká jen měst a jejich blízkého okolí. Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách. „Světlo kdysi sloužilo třeba k týrání vězňů. Nechci být jako vězeň, kterému bude svítit lampa před oknem celou noc, když chci spát,“ dodal Kondziolka.
Noc pod osvětlenou oblohou
Za 10 let existence BOTO, která slouží lidem jako motivace, se aktérům podařilo přesvědčit alespoň mnohé starosty, aby v obcích osvětlení utlumili. Například ho zhasnou s příjezdem posledního autobusu a rozsvítí při odjezdu prvního ranního.
„Je to logické. Nasvícení stromů, cyklostezky, kostelů, památek, je něco jako reklama, někomu určená. Ve dvě v noci tím pádem ztrácí její záře smysl,“ zmínil Kondziolka, který si myslí, že přemíra světýlek kolem domů a v zahradách je vyvolaná odvěkým strachem lidí ze tmy.
„Je zvláštní, že horalé, kteří bydlí v BOTO a často na samotách, to tak nemají. Tma je pro ně tma, nepotřebují ji osvětlovat. Oči si přivyknou,“ vysvětlil. Míra umělého osvětlení stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.
Světlo plete ptáky
Ředitel Správy CHKO Beskydy František Jaskula nepočítá s tím, že se něco převratného změní a lidé začnou méně osvětlovat přírodu. Doufá alespoň ve zpomalení světelného znečištění.
„Množstvím světla se řídí hmyz i ptáci při hnízdění. Může se stát, že zahnízdí dříve, kdy je ještě málo hmyzu a kvůli nedostatku potravy neúspěšně,“ sdělil Jaskula. Navíc nasvětlená hnízda pak snadněji najdou predátoři.
Právě vstoupila v platnost norma, která má snížit dopady světelného smogu na veřejnost i přírodu. Právně závazná by měla být od roku 2024. „Nyní se řeší, jestli normu budou kontrolovat stavební úřady nebo inspekce životního prostředí,“ zmínil astronom Pavel Suchan z AV ČR.
VIDEO: Pavel Suchan: Světelný smog může být pro člověka i přírodu fatální. Praha svítí až k hranicím.
Suchan: Světelný smog může být pro člověka i přírodu fatální. Praha svítí až k hranicím Redakce Blesk
