„Jsou připomínkou osobností, které zde žily, působily nebo je nacisté zavraždili,“ uvedl náměstek primátora Jakub Míček.

„Střet v místeckých Czajánkových kasárnách v roce 1939, kterému Pavlík velel, je jediným doloženým bojem s okupanty při obsazování Československa. Jediní se Němcům postavili,“ doplnil místní pamětník Josef Stehlík (77).

Vzdali se až na příkaz

Navečer 14. března nacistické jednotky v Místku za pomoci místních henleinovců obsadily okresní úřad a policejní stanici. Po příjezdu ke kasárnám německý důstojník vyzval stráž, aby se vzdala. Místo toho začal boj.

„Teprve na příkaz vyššího velitelství Pavlík zastavil palbu a obránci kasáren se vzdali,“ dodal Stehlík. Pavlíka zatkli v roce 1942. Gestapo ho při výsleších dlouho mučilo a nakonec poslalo do koncentráku v Mauthausenu, kde ho v roce 1943 zastřelili. V roce 1999 byl prezidentem republiky in memoriam vyznamenán medailí Za hrdinství.

Položí desítky kamenů

Další kameny zmizelých patří například manželům Huppertovým, kteří se podíleli na rozkvětu života židovské obce ve Frýdku, Henrichu Wolfovi, který byl významný lékárník nebo profesoru původního místeckého gymnázia Antonínu Vaculíkovi. V plánu je postupné položení desítek kamenů.

Stolpersteine jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil už koncem roku 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Poté se rozšířily do celé Evropy, u nás se začaly objevovat od roku 2008.

VIDEO: Blesk Podcast: Přežili holocaust a komunistické lágry. Jak vnímají pamětníci koronavirus?

Video
Video se připravuje ...

Blesk Podcast: Přežili holocaust a komunistické lágry. Jak vnímají pamětníci koronavirus?? Jiří Marek

Fotogalerie
8 fotografií